(26.10.2014 18:59:40, x) Ad školné: Tak už to funguje. Pokud člověk "přetahuje" standardní dobu studia, tak za to platí a ty peníze jdou do stipendijního fondu. Ale problém s chudými nadanými studenty to neřeší - ta stipendia vycházejí dost nízko, nedá se z toho ufinancovat ani přežívání, natož ještě platit školné. To už jsou schůdnější modely typu "školné se účtuje hned, ale splatnost je až po uplynutí standardní doby studia; za úspěšné ukončení školy náleží bonus ve výši 100% naúčtovaného školného". Ale stejně to neřeší problém se školami, které chrlí neuplatnitelné absolventy, ani problém s absolventy, kteří třeba jsou i dobří, ale po vystudování nemohou najít práci.

Ad snižování nároků: Za situace, kdy ze středních škol vychází 60000 absolventů ročně, ale vysoké školy jich přijímají 100000, nám statistika (normální rozdělení) jinou možnost než brát na školy i silně podprůměrné zájemce nedává. To by se muselo řešit skutečně radikální změnou stávajícího systému - v první řadě zrušit platbu za počet studentů. Nevylučuji, že školné by pomohlo i zde: škola by neměla potřebu držet si co nejvíc studentů a slabý student by musel důkladně zvážit, jestli mu stojí za to to studium riskovat. reagovat zde

 (26.10.2014 18:48:37, Jan) Já osobně bych školné zavedl jen v tom případě, že by se veškeré vybrané peníze přerozdělily opět zpět mezi studenty - a to ve formě stipendií. Tak by se zabránilo tomu, že by chudí, leč nadaní studenti byli ze systému vyselektováni. Jsi dobrej, ale máš hluboko do kapsy? Okay, nic se neděje. Každej zaplatí třeba 20 tisíc za rok, ale ti nejlepší dostanou pak třeba 50 tisíc zpátky na stipendiu. A ti špatní si to prostě zaplatí. Školství je černá díra, tam zapadnou 2 miliardy stejně dobře jako jedna. A pak je taky otázky, kdyby tedy šly vybrané peníze škole ( a ne studentům), tak kdo by je jako obdržel? Byli by to ti, kteří by byli na studenti nejmérnější (měli nejmenší nároky)? - No "asi" ano. Takže tak..., zdroje financnování je třeba hledat v nejrůznějších grantech - vědě a výzkumu, nejdál je v tomto ohledu u nás asi MU a ČVUT, kde už snad polovina celkových příjmů pochází z těchto činností.
Jinak za úpadkem našeho školství podle mě stojí to, že se snižují nároky - podívejme se, kde jsme byli za socialismu, jakou úroven znalostí měli studenti a jakou ji mají dnes.
Osobně bych zavedl povinnou maturitu z matematiky - podívejme se na země, kde tlačí na rozvoj těchto disciplín (Hong Kong a další), jak jdou strašně ekonomicky nahoru a jakých úžasných výsledků dosahují tamní studenti.
U nás je dnes enormní nárůst otitulovách ***ců a kraviček (hlavně díky soukromému školství + též podstatné části pofidérních regionálních škol), ale vzdělanost nadále klesá. reagovat zde

 (26.10.2014 18:17:17, x) Non-profit a školné nejsou ve sporu: školné může hrát roli regulačního poplatku, aby to té školy chodil jenom ten, kdo o ni má skutečně zájem. Například na techniky se v současné době hlásí spousty lidí, kteří vůbec nemají v úmyslu je vystudovat (pozná se to např. podle toho, že nepřijdou ani na jednu zkoušku), jde jim čistě jen o zachování statusu studenta (a v případě zahraničních studentů o dlouhodobý pobyt). Školné by pravděpodobně tento problém vyřešilo, protože najednou už by náklady převyšovaly přínosy a dotyčným by se prostě nevyplatilo být "stínovými" studenty.

Pozn.: Nezabývám se vůbec otázkou, jestli by školné nemělo i nějaké negativní dopady, že by například znemožnilo studovat nadaným, ale chudým studentům. Je to možné. Případné zavedení školného s úmyslem eliminovat zneužívače statusu by se s tím samozřejmě muselo nějak vypořádat, ale to není předmětem tohoto příspěvku. reagovat zde

 (26.10.2014 17:31:37, Guru) Mohl byste to trochu rozvinout, to o těch modelech for profit a non profit, mě to docela zajímá. A jestli byste mi neřekl, jak probíhá financování na těchto školách, hlavně na těch non profit (přijde mi divné, že na těchto školách studenti platí vysoké školné a přitom nejde o for profit, jestli mě chápete). Děkuju za odpověď. reagovat zde