Vysoké školy s lékařstvím a zdravotnictvím
Programy se zaměřením Lékařství a zdravotnictví nabízí 20 vysokých škol: 15 veřejných, 3 soukromé, 1 státní a 1 zahraniční. Porovnej jejich fakulty, studijní programy a podmínky přijetí.
Zde může být tvůj odkaz - více reklama zde.
Jak fungují vysoké školy v Česku
V Česku působí 53 vysokých škol a liší se hlavně tím, kdo je zřizuje. Největší skupinu tvoří veřejné vysoké školy. Je jich 26, vznikají ze zákona a patří mezi ně tradiční univerzity, technické školy i umělecké akademie. Vedle nich stojí dvě státní školy: Univerzita obrany spadá pod ministerstvo obrany a Policejní akademie pod ministerstvo vnitra. Třetí skupinou jsou soukromé vysoké školy, které zakládají společnosti nebo ústavy a které ke své činnosti potřebují státní souhlas ministerstva školství. Kromě nich tu učí i zahraniční vysoké školy, hlavně polské, slovenské a britské.
V přehledu najdeš všechny české vysoké školy, které ministerstvo školství vede ve svém registru. U zahraničních škol vybíráme: uvádíme ty, které mají záznam v ministerském registru, v Česku skutečně učí a přijímají uchazeče. V registru totiž zůstávají i programy, které už skončily, a také studium, které probíhá převážně online nebo v zahraničí. Jiné přehledy proto mohou uvádět vyšší čísla, často také proto, že počítají každou fakultu nebo pobočku zvlášť nebo zahrnují vzdělávací firmy s kurzy MBA, které vysokými školami podle zákona nejsou. Zahraniční škola uděluje titul své země. Pokud chceš pracovat třeba jako učitel, zdravotní sestra nebo psycholog ve zdravotnictví, počítej s tím, že budeš v Česku potřebovat ještě uznání odborné kvalifikace.
Pro tebe jako uchazeče je podstatné, že druh školy sám neříká nic o hodnotě diplomu. Každý studijní program musí mít platnou akreditaci, kterou uděluje Národní akreditační úřad pro vysoké školství. Školy s takzvanou institucionální akreditací si pak programy ve svých oborech schvalují samy. Absolvent akreditovaného programu má státem uznané vzdělání, ať studoval na veřejné, nebo na soukromé škole.
Rozdíl naopak poznáš v peněžence. Na veřejných a státních školách se za studium v češtině neplatí. Poplatky přicházejí až ve chvíli, kdy studium výrazně protáhneš nad standardní dobu, nebo když studuješ v cizím jazyce. Soukromé školy vybírají školné, jehož výši najdeš u každé školy.
Školy se dále dělí na univerzitní a neuniverzitní. Univerzity nabízejí všechny stupně studia včetně doktorského a věnují se výzkumu. Neuniverzitní školy se zaměřují hlavně na bakalářské a magisterské programy s praktičtějším zaměřením. Větší školy se člení na fakulty, které mohou sídlit i v jiném městě než samotná škola. Proto přehled ukazuje školy se sídlem nebo fakultou v daném místě. Nejvíc jich najdeš v Praze a Brně, ale vysokou školu má každý kraj kromě Karlovarského. Podle zaměření si můžeš projít třeba technické, ekonomické nebo umělecké vysoké školy a školy s právem, lékařstvím a zdravotnictvím, informatikou nebo učitelstvím.
U škol uvádíme také podíl přijatých, tedy kolik uchazečů z přihlášených se v posledních letech dostalo do bakalářského nebo dlouhého magisterského studia. Je to dobrý první signál, jak velká je konkurence, ale mezi fakultami a programy se může hodně lišit. Až budeš mít představu o škole, pokračuj na studijní programy, kde si vybereš konkrétní obor, a pak na přijímačky. Další pojmy najdeš ve slovníku pojmů.