Mezioborový výzkum prostřednictvím vizuální umělecké tvorby

Výzkum vychází z předpokladu, že vizuální umělecká tvorba není vedena pouze záměrem a cílem estetického účinku (i když ten ji na individuální úrovni neoddělitelně provází), ale má zásadní pragmatickou roli v utváření a aktualizaci poznávacího potenciálu society, jak ve vztahu k obklopující ji realitě, tak i k strukturaci jejího vnitřního uspořádání. Výzkum hluboce experimentální povahy (neméně zásadní než výzkum vědecký) skrze tvorbu inovativních vizuálních znaků a znakových systémů, jejich komunikačním potenciálem zásadně přispívá ke kooperačním a koordinačním funkcím, z nichž v tomto dynamickém procesu z neopakovatelných individuí povstává a dynamicky se transformuje societa. Individuum v tomto procesu sociálně se etablující vizuální umělecké tvorby získává poznávací nástroj, který formuje způsoby jeho vizuálního vnímání a s ním propojeného myšlení, s působením tohoto nástroje je pak schopno přejít z instinktivní formy vnímání k jeho uvědomění a sociálnímu uplatnění.