Jsou to tři možná ukončení předmětu (někdy ještě kolokvium, ale to je v zásadě realizovatelné jako zápočet, takže na většině škol není.
* Zápočet je standardní ukončení každého předmětu bez hodnocení. Podle nastavených pravidel může být zápočet např. za účast, za odevzdání patřičných písemných prací, za minimální bodový zisk průběžných písemných prací, za minimální bodový zisk v závěrečné písemné práci nebo třeba za dostatečnou orientaci při závěrečném pohovoru s vyučujícím (kolokvium), možné jsou i kombinace. Studijní řád obvykle neomezuje počet pokusů, ten však může být omezen pravidly konkrétního předmětu.
* Klasifikovaný zápočet je totéž jako předchozí, jen je výsledek ohodnocen známkou.
* Zkouška je klasická forma ukončení předmětu. Obvykle zkoušce předchází zápočet, který zde ale předmět neuzavírá, je to jen předstupeň ke zkoušce. Obvykle, ne však nezbytně, je zápočet mírnější, protože předmět je absolvován zkouškou. Na vykonání zkoušky má student obvykle nejvýše tři pokusy, někdy jen dva. Obvykle se bere jako projev pedagogické impotence, pokud je zkouška realizována jen jako test. Na slušných školách je test/písemná práce jen vstupním filtrem pro ty, kteří to jen "zkouší", zásadní je ústní část. V některých předmětech je součástí zkoušky i praktická část, kdy student např. něco změří, interpretuje laboratorní nález nebo třeba předvede část pitvy.
