Vědecké časopisy

Zdravím,
databází časopisů je řada, liší se především selektivitou a oborovým zaměřením. Tak například biologie je celosvětová a tak lokální publikace nemají význam (nejsou brány na zřetel při hodnocení vědecké produkce), tak např. etnograf studující vývoj krojů na jindřichohradecku bude publikovat lokálně, protože jeho publikace jinde nemá význam. Dále v některých oborech je plnohodnotným výstupem knih; tak např. Vlčkova kniha Nejstarší Přemyslovci má vědeckou hodnotu větší než některé "impaktové" publikace. V přírodních vědách je takovou zásadní databází časopisů Web of Science (několik databází od Thomson Reuters), ovšem přístup je placený. WoS lze chápat jako "lepší" v tom smyslu, že indexování časopisu je podmínkou udělení impakt faktoru. Volně dostupnou databází, která umožňuje i rovnání časopisů podle jistého hodnocení kvality, je SJR: http://www.scimagojr.com/journalrank.php

Volně přístupné články jsou problém. Některé jsou uvolňovány s odstupem po publikaci, u některých se nějakou dobu po publikaci mění licence a mohou být vystaveny např. na webu autora.. Jednou z forem publikace je Open Access, kdy zdrojem příjmu vydavatele nejsou platící čtenáři, ale autor, který za publikaci zaplatí (případně jde o neziskovou formu a časopis sponzoruje nějaká instituce). Existuje několik seznamů OA časopisů, např. DOAJ: http://doaj.org/ nebo se podívat přímo na OA vydavatelství (BioMedCentral je špičkové, Hindawi je takový spíše podprůměrné). Navíc řada standardních vydavatelů nabízí OpenAcces choice - autor si zaplatí za to, že jeho článek bude volně přístupný na webu vydavatele. No a nakonec fyzici mají svůj arXiv, kde jde najít preprinty (a dokonce některé publikace jsou tvořené jen pro arXiv..

Co se týče impakt faktoru (IF), tak to je hrubá metrika kvality časopisu. Hodnota udává, kolikrát byl průměrně citován jeden článek ze všech čísel v posledních dvou letech ve sledovaných časopisech. Hodnota IF velmi silně závisí na oboru, tak např. v molekulární biologii je vysoká citovanost a IF bývají vysoké, zatímco např. ve veterinárních vědách, v zemědělství nebo v některých oblastech computer science bývá citovanost nižší a tak jsou nižší i impakty. Prostě IF nejde srovnávat mezi obory. Navíc má i řadu dalších nevýhod, takže je na místě ho brát trochu s rezervou (ale nic lepšího nemáme).