Pozvánka na soud se školou VŠEM 18.8.2025 - "Seznamovák se školou"

To zní jako plán, příjdu… 😉

Takže opětovně jen jedno velké právní a soudní NIC od Doležala, Chalupy a Kadavého, a to rovnou 2x (tj. dva rozsudky z 18/8/2026 a 19/8/2026, kdy byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu) a kde figuruje jako právní zástupce advokát Doležal. Je pochopitelné, že pro lidí jako je Kadavý, alias Mašek, alias Novotná je velmi těžké přijmout soudní, judikátní a právní realitu, respektive podle vše prokazatelných indicií pro ně asi i nemožné, ale nebylo by vhodné se konečně ve vaší skupině dezinformátorů, konspirátorů, závistivců a škůdců zamyslet (pokud je tedy vůbec čím) a přestat přes advokáty Doležala s Chalupou doslova odírat vlastní klienty za náklady řízení ve všech prohraných soudních sporech, kde se dotyční dva právní gauneři vyskytují.

Protože pokud něco chodí jako kachna, kejhá jako kachna a vypadá jako kachna, tak je to prostě kachna.

Takže pokud již desítky soudů dotyčné dvojici advokátních šmejdů, jakými jsou právě Chalupa s Doležalem, neustále a opakovaně prostřednictvím soudních rozsudků nebo i přímo v rámci soudních jednání sdělují, že jejich vylhané právní konstrukce o neplatnosti, nelegálnosti, amorálnosti, dobrým mravům, nezákonnosti, neoprávněnosti a kdo ví čeho ještě, jsou jen nesmyslnými právními bludy a výmysly, postrádající jakoukoli právní relevanci a jen tím naprosto zbytečně protahují své soudní spory na úkor svých klientů, protože uvedené nemá oporu v zákonech, judikátech nebo i jen v administrativních postupech, tak to jsou stále jen obyčejné lži, dehonestace, bludy a výmysly a nic na uvedeném nezmění další a další pozvánky na přelomová soudní rozhodnutí, protože ustálená soudní praxe a z toho plynoucí judikáty jsou prokazatelně a ověřitelně naprosto odlišné a jiné, než jejich argumentační praxe.

Advokáti Doležal s Chalupou opravdu nejsou žádnými právními odborníky (samozřejmě by jimi chtít chtěli), ale jde jen o fanatické a neúspěšné "advokáty" zneužívající své postavení ve vztahu k vlastním klientům, kteří záměrně a systematicky manipulují lhaním o zjevných a ověřitelných skutečnostech, a to jen proto, že jim jde pouze a jen o jejich nemalý finanční zdroj příjmů (nejlépe pokud by byl nekonečný), jimi maskovaný jako boj za právní a morální spravedlnost, ale dle jejich přístupu a výsledků k vlastním klientům je to jen právní zlatá žíla a finanční právní perpetuum mobile, a to bez ohledu na jejich vlastní právní výsledky, respektive jejich slavné soudní prohry.

Pane Kadavý,

zanechte Vašich útoků pramenících z Vaší neschopnosti vystudovat vysokou školu.

Pozvánka na soudní jednání ve věci obžaloby Jiřího Kadavera za spáchání přečinu pomluvy a nelegálního podnikání.

28.8.2026 se bude konat u Obvodního soudu pro Prahu 5, Hybernská 1006/18, Nové Město v jednací síni místnosti č. 18, 5. patro, jednání před soudem, kdy na pořadu tohoto jednání je obžaloba pana Jiřího Kadavera administrátora a vlastníka facebookových stránek AMBIS a VŠEM - skutečné recenze nejen těchto škol ve věci přečinu pomluvy právnických osob Ambis Univerzity a Vysoké školy ekonomie a managementu a nelegálnosti jeho podnikání.

právní otázky jsou zda se pan Kadaver zveřejnováním lživých příspěvků dopustil přečinu pomluvy (absolutní nelegálnost jeho jednání) a případná výše náhrady škody. Dále zda se pan Kadavý dopustil přečinu nelegálního podnikání tím, že za každého klienta, kterého obstaral Chalupářovi a Doležalovi inkasoval od uvedených advokátů úplatu ve výši 25 % z ceny poskytnutých právních služeb.

Závěrem také, zda se poškození studenti, jimž byly doporučeny nekvalitní právní služby Mgr. Chalupáře a Mgr. Doležala mohou připojit k obžalobě jako poškození v adhezním řízení. Celé je to nelegální, fraška, habadura.

Všichni jste srdečně zváni, pozvěte i své kolegy, kamarády, studenty, profesory, celou mediální a akademickou obec.

DŮRÁZNÉ VAROVÁNÍ PŘED ADVOKÁTNÍM PREDÁTOREM DOLEŽALEM.

Advokát DOLEŽAL se vydává za jakéhosi znalce VŠEM a AMBISU, kdy doporučuje studentům podávat nesmyslné žaloby na vrácení školného případně se bránit oprávněným nárokům, které školy uplatňují. Jeho hlavní taktika spočívá v zavalení soudů naprosto nesmyslnou právní argumentací, kdy jediným výsledkem je neúměrné protahování soudních sporů, spolu s nekonečným podáváním dalších a další odvolání a dovolání jménem klientů. Zjevnou motivací je přitom navýšit svou odměnu právního zastoupení (2 500 Kč/hod).

Pan Kadavý (Melichar, aka Mašek, aka Kris) neustále šermuje údajným alibismem soudů nižších stupňů, kdy je prý jen otázkou času než se na uvedené podívají vysoké soudy a přijde "armageddon." Soudy vysokých stupňů přitom zásadně odmítají žaloby pana Doležala jako nesmyslné. Pokud student uvěří tomuto advokátnímu predátorovi srovnatelnému s prodavači hrnců a panu Kadavému uvěří, nejenže zaplatí vymáhaný nárok ale také statisíce na nákladech řízení. Situaci lze ilustrovat na tomto děsivém případu pana Doležala (podobně probíhá 90 % případů v nichž vystupuje pan Doležal).

Soud prvního stupně žalobu podanou VŠEM na částku 180 000 Kč nesprávně zamítá (je zřetelné, že soudní alibismus, na který se pan Kadavý odkazuje probíhá spíše u soudů prvního stupně, a to ve prospěch jim tvrzených nesmyslů), pan Doležal řízení uměle protahuje nesmyslnými podáními v důsledku čehož náklady řízení činí 82 000 Kč. Pánové Kadavý s panem Pokorným účastnící se soudního řízení v roli veřejnosti euforicky slaví - započal jimi roky slibovaný armageddon!
Realita? VŠEM se odvolává proti nesprávnému rozhodnutí ke krajskému soudu v Praze, výsledek?. Odvolací soud mění rozhodnutí prvního soudu, pan Doležal opět uměle protahuje řízení v důsledku čehož rostou náklady řízení. S ohledem na změnu rozhodnutí soud přiznává náklady řízení před soudem prvního stupně VŠEM a mění částku na 140 000 Kč. Dalších 60 000 Kč přiznává na nákladech řízení před odvolacím soudem (č. j. 25 Co 107/2024-677).

Rozhodnutí tímto nabývá právní moci. Student je povinnen do tří dnů zaplatit vymáhané školné ve výši 180 000 Kč a náklady řízení před soudem prvního stupně 140 000 Kč, a náklady řízení před soudem druhého stupně 60 000 Kč. Celkem tedy 380 000 Kč. Za tuto kvalitní práci si pan Doležal nechává zaplatit od studenta minimálně 40 000 Kč. Dle soudního rozhodnutí učiněno 12 úkonů právní služby před soudem 1 stupně a 5 úkonů před odvolacím soudem (naprosto přemrštěné - samoúčelné, 1 úkon se rovná zhruba 2-3 hodinám). To znamená, že pan Doležal od studenta na odměně právního zastoupení při konzervativním odhadu vyinkasoval zhruba 80 000 Kč. Student je tak povinnen zaplatit VŠEM 380 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí a 80 000 Kč jako odměnu za tuto "práci" advokátnímu predátorovi pánu Doležalovi.

Pan Doležal však cítí možnost zkasírovat studenta o další peníze proto mu namluví aby se dále dovolal k Nejvyššímu soudu, který jednoznačně rozhodne v jeho prospěch protože nesmyslné konstrukty namítané panem Doležalem jsou přeci pravdivé a nižší soudy věci pouze nerozumí. Podává dovolání k nejvyšší soudní instanci přičemž Nejvyšší soud dovolání podané panem Doležalem ODMÍTÁ. Nejvyšší soud, 33 Cdo 207/2025, 22. 5. 2025


Pan Doležal totiž neumí ani správně vymezit dovolací důvod. Nejvyšší soud se proto dovoláním ani věcně nezabývá a rovnou ho ODMÍTÁ jako zjevně neodůvodněné. VŠEM přiznává další náklady řízení ve výši 10 000 Kč, pan Doležal tuto práci samozřejmě nedělá pro dobrý pocit, za vaničku borůvek, či upečený koláč, nýbrž tvrdé peníze, od studenta inkasuje další odměnu lze odhadovat zhruba 10 000-20 000 Kč.

Pan Doležal však cítí možnost zkasírovat studenta o další peníze proto mu jistě namluvil, že je třeba podat ústavní stížnost, která bude opět nevyhnutelně odmítnuta/zamítnuta jako nedůvodná. Pokud by náhodou Ústavní soud nesmyslné argumentaci pana Doležala vyhověl, tak to neznamená, že jeho názor na meritum věci je správný, soud může rozhodnout znovu úplně stejným způsobem pouze musí odstranit procesní vady (porušení práva na spravedlivý proces). Pan Doležal by však jistě celé soudní kolečko před soudem prvního stupně, odvolacím a dovolacím absolvoval rád znovu aby mohl zkasírovat dalších 100 000 Kč od studenta na odměně právního zastoupení a desátek odevzdat panu Kadavému jako odměnu za obstraného klienta.

Konečný výsledek? Student si myslel, že nemusí zaplatit 180 000 Kč na dlužném školném či daleko nižší částku nabízenou v rámci soudního smíru. Místo toho nejenže musí zaplatit vymáhaný nárok 180 000, ale také 210 000 Kč na nákladech řízení které pan Doležal pro svůj majetkový prospěch nejrůznějšími možnými způsoby uměle protahoval v důsledku čehož od studenta vyinkasoval zhruba 100 000 Kč jako odměnu právního zastoupení. Výsledný účet? 490 000 Kč, roky nervů, času, a to vše místo nabízeného smíru v řádech desetitisíců. Pan Doležal si však nad celou situací umyje ruce tím, že měl pravdu ale celý státní aparát (soudy, MŠMT) se proti němu spolčili. DENEGATIO IUSTITIAE!!!


PS: Nepočítám ani odměnu advokátovi za dobu strávenou na cestách k soudu (která se běžně vykazuje jako právní práce), stejně tak je velmi konzervativní odhad odměny právního zastoupení pana Doležala protože dle advokátního tarifu se nehradí veškeré běžně vykonávané úkony sjednané v rámci právního zastoupení. Stejně tak nepočítám zaplacené soudní poplatky, skutečná částka proto jistě přesahuje 500 000 Kč.

Boj se školami má smysl. Přesvědčila se o tom studentka, která včera (2. 9. 2026) pravomocně a na 100% porazila AMBIS Univerzitu, a. s. – po několika letech soudní bitvy.
Případ studenty vs. AMBIS Univerzita, a. s. je učebnicovým příkladem toho, že se vyplatí nevzdávat se, i když proti vám stojí právní oddělení velké soukromé vysoké školy.

Jak spor probíhal
• Smlouva o studiu byla uzavřena 14. 8. 2019, studentka studium přerušila a následně ukončila 22. 12. 2020, škola po ní ale požadovala doplacení školného a smluvní pokutu ve výši 91 582,40 Kč.
• Okresní soud v Chebu rozsudkem ze dne 3. 6. 2022, č. j. 9 C 421/2021-205, žalobu školy zamítl – studentka vyhrála.
• Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 14. 11. 2022, č. j. 18 Co 188/2022-243, rozhodnutí změnil ve prospěch školy – studentka na tomto stupni prohrála.
• Nejvyšší soud usnesením ze dne 20. 6. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1054/2023-281, dovolání studentky odmítl pro údajnou nepřípustnost, aniž se věcně zabýval jejími argumenty.
• Ústavní soud nálezem ze dne 18. 7. 2025, sp. zn. III. ÚS 3117/24, zrušil usnesení Nejvyššího soudu a konstatoval porušení práva na spravedlivý proces – Nejvyšší soud dovolání posoudil jen mechanicky a rozhodl přepjatě formalisticky.
• Nejvyšší soud následně rozsudkem ze dne 28. 5. 2026, sp. zn. 33 Cdo 2012/2025-427, zrušil rozsudek Krajského soudu v Plzni a vrátil mu věc k novému rozhodnutí s tím, že smlouva o studiu na soukromé vysoké škole je smlouvou spotřebitelskou, a studenti tak mají nárok na zvýšenou právní ochranu.
• Krajský soud v Plzni ve věci znovu jednal a vyhlásil rozsudek na jednání konaném 2. 9. 2026 – tentokrát studentka vyhrála v plném rozsahu.

Výsledek
Škola musí studentce vrátit zaplacené školné i smluvní pokutu a úroky z prodlení a nahradit náklady soudního řízení, navíc jí bylo za procesní pochybení přiznáno pětinásobek běžné mimosmluvní odměny advokáta.

Klíčovým precedentem pro celou kauzu se stal i rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2026, sp. zn. 31 Cdo 1737/2025, kterým soud sjednotil dosud rozkolísanou judikaturu a potvrdil, že smlouvy mezi soukromými vysokými školami a studenty jsou smlouvami spotřebitelskými. Na tento posun navázaly i nálezy Ústavního soudu ze dne 5. 2. 2025 (sp. zn. IV. ÚS 2093/24) a 19. 2. 2025 (sp. zn. II. ÚS 2694/24), které téže otázce daly jednotný právní rámec.

A co se týče školy VŠEM, je jen otázka času, kdy se to celé prolomí u Nejvyššího a Ústavního soudu, neboť se jedná o úplně stejnou věc, fakticky ještě horší.

S dovolením se také zapojím do diskuze.

Problematika vztahů mezi studenty a soukromými vysokými školami, včetně rozhodovací praxe nižších i vyšších soudů, byla podrobně popsána a publikována v Právních rozhledech. 
https://app.beck-online.cz/bo/chapterview-document.seam?documentId=nrptembsgrpxa4s7ge4v6mrql5zv6nruge
Byl tam popsan alibismus a nesprávná rozhodovací praxi nejen nižších soudů, ale i vyšších instancí včetně Nejvyššího soudu, za což byl Nejvyšší soud následně opakovaně Ústavním soudem pokárán. 

Je skutečností, že spotřebitelský charakter smluv o studiu na soukromých vysokých školách byl již judikován – viz zejména nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2093/24 ze dne 5. 2. 2025 a rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 1737/2025 ze dne 10. 2. 2026. Otázkou však zůstává, jak budou soudy nahlížet na další aspekty těchto vztahů, zejména na nedodržování zákona o vysokých školách ze strany soukromých škol. Již bylo nastíněno, že se jedná o nezákonný postup při přijímacích řízeních, nucení do podpisu smluv o studiu a další praktiky, které mohou být v rozporu s právními předpisy.

Je pravdou, že advokáti Chalupa a Doležal slaví dílčí úspěchy u nižších i vyšších soudů, včetně Ústavního a Nejvyššího soudu. Nejsou to však jediní – podobné úspěchy zaznamenávají i další advokáti, například Březina a Jopek. To nic nemění na tom, že judikatura se vyvíjí a posouvá ve prospěch studentů.

Zároveň je pravdou, že MŠMT uvedlo, že přijímací řízení na škole VŠEM je nezákonné a že smlouvy o studiu se nemusí podepisovat – nejsou podmínkou přijímacího řízení. Přesto škola VŠEM a další soukromé vysoké školy tyto praktiky uplatňují a tím si uchazeče zavazují k platbě školného, i když na škole nakonec nestudují. MŠMT vyzvalo školu VŠEM k nápravě již v roce 2023 pod pohrůžkou odebrání státního souhlasu, ale do současné doby se fakticky nic nestalo.
Obava z toho, co by se následovalo, kdyby škola VŠEM přišla o státní souhlas, je příliš velká. Ačkoliv zákon o vysokých školách říká, že kdyby škola VŠEM skončila, tak by studenti mohli dostudovat jinde, tak prakticky MŠMT nemá žádné páky, jak donutit ostatní školy, aby studenty VŠEM přijaly a nechaly je dostudovat.

Je tedy otázkou, jak se situace bude dále vyvíjet. Soudy jsou si výše uvedených skutečností velice dobře vědomi, spustilo by to vlnu žalob nejen na školu VŠEM, ale i na stát (pokud by se rozhodlo, že státní souhlas školy VŠEM je nicotný, tedy neplatný) a soudci si také neradi přidělávají práci.

Také je pravdou, že náklady na soudní spory se mohou vyšplhat do astronomických částek a většina studentů na to nemá peníze, nebo je pro ně riziko prohry příliš vysoké. To vytváří nerovné postavení mezi školami a studenty, kdy školy mohou využívat svou finanční a procesní převahu.

Domnívám se, že způsob výdělku školy VŠEM je minimálně sporný a jedná se o bezpracný zisk, kde se jedná o statisícové částky u mnoha studentů, kteří nakonec na škole nestudují, ale jsou přesto nuceni platit školné na základě smluv, které podepsali v rámci přijímacího řízení.

Myslím, že by se měla ustálit judikatura v této oblasti a školy by měly dodržovat zákony. Zároveň je třeba, aby MŠMT vykonávalo skutečný dohled nad soukromými vysokými školami a neváhalo použít sankce, včetně odebrání státního souhlasu, pokud školy opakovaně porušují právní předpisy. Pouze tak lze zajistit férové prostředí pro studenty i školy a předejít dalším soudním sporům, které zatěžují všechny zúčastněné.

Je namístě se zastat advokátů, kteří ve sporech se soukromými vysokými školami zastupují studenty – zejména Mgr. Tomáše Chalupy, Mgr. Petra Doležala, Mgr. Březiny a Mgr. Jopka – i autora odborného článku Bc. Stevena Vojáčka. Anonymní komentáře a osobní útoky nemohou nahradit poctivou právní argumentaci ani zpochybnit výsledky jejich práce.

Dobrým příkladem je nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3117/24. V bodě 36 Ústavní soud výslovně konstatoval, že dovolání podané za studentku advokátem Mgr. Tomášem Chalupou splnilo požadavky odbornosti a kvality. Argumentace nebyla formální ani nahodilá: opírala se o judikaturu Nejvyššího soudu, Ústavního soudu i Soudního dvora EU. Ústavní soud naopak vytkl Nejvyššímu soudu mechanický, přepjatě formalistický postup a jeho usnesení zrušil.

Podobně nelze přehlížet odbornou práci Stevena Vojáčka „Soukromá vysoká škola jako podnikatel, student jako spotřebitel“, publikovanou v Právních rozhledech. Nešlo o pouhý internetový názor, ale o odbornou analýzu, z níž Ústavní soud následně přímo vycházel a na kterou odkázal v bodě 50 nálezu sp. zn. IV. ÚS 2093/24.
Podstatné je, že Ústavní soud ve významných věcech týkajících se spotřebitelské povahy smluv se soukromými vysokými školami zasáhl ve prospěch studentů a korigoval postup Nejvyššího soudu. 

Kdo chce problémy školy VŠEM shazovat jako „internetovou kauzu“, měl by si nejprve přečíst veřejná stanoviska Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Nejde o soukromý názor studentů ani advokátů. MŠMT ve své výzvě k odstranění nedostatků přímo uvedlo, že VŠEM „neplní jako soukromá vysoká škola řadu povinností“, které jí ukládá zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách. Jde o dokument č. j. MSMT-15798/2023-3, ze dne 2. 11. 2023,

Pro oblast přijímacího řízení je zásadní z odůvodnění rozhodnutí o přijetí podle ministerstva vyplývalo, že uchazeč má uzavřít s VŠEM soukromoprávní smlouvu „Prohlášení studenta“, jímž se předem zavazuje k plnění smluvních závazků. Ministerstvo tento postup výslovně označilo za rozporný se zákonem o vysokých školách. 

Tento závěr následně MŠMT potvrdilo i ve své odpovědi č. j. MSMT-13083/2025-2, ze dne 13. 6. 2025. Ministerstvo zde zcela jasně uvedlo, že zákon o vysokých školách upravuje podmínky přijetí v § 48 až § 50, avšak uzavření smlouvy o studiu není zákonnou podmínkou přijetí ke studiu ani podmínkou poskytování vzdělávání. Soukromá škola smlouvu se studentem uzavřít může, ale nemůže ji vydávat za zákonný předpoklad přijetí nebo zahájení studia.

Nešlo přitom o první zásah ministerstva. MŠMT samo v dokumentu uvádí, že VŠEM vyzvalo k odstranění zjištěných nedostatků již přípisem č. j. MSMT-15222/2021-7 ze dne 22. 10. 2021. Poté ministerstvo přípisem č. j. MSMT-18964/2023-3 ze dne 17. 8. 2023 upozornilo na další či přetrvávající nedostatky a vyžádalo si vysvětlení; reakci školy obdrželo 8. 9. 2023. Teprve poté následovala výzva č. j. MSMT-15798/2023-3 podle § 43 odst. 1 zákona o vysokých školách.

Ministerstvo opakovaně zjistilo konkrétní rozpory v postupu a dokumentech VŠEM, včetně přijímacího řízení, předpisů k poplatkům a formulace smluvních závazků. Přesné je to, že MŠMT výslovně potvrdilo, že podpis smlouvy není zákonnou podmínkou přijetí ani poskytování vzdělávání.

Ačkoliv některé věci vytýkané škole VŠEM byly částečně odstraněny, ale klíčová věc, kdy smlouva o studiu (smluvní prohlášení studenta) je stále nezákonnou podmínkou přijímacího řízení, čímž si škola uchazeče zavazuje k platbě za studium, aniž by na škole studovali.

Pane Ždánský, 

své příspěvky nepíšu pouze jako reakci Vám, ale také pro ostatní čtenáře, aby měli k dispozici srozumitelně podané informace a mohli si vytvořit vlastní názor, přičemž například termín neplatnost je pro čtenáře srozumitelnější než termín nicotnost.

Za zamyšlení podle mě stojí, proč má advokát z advokátní kanceláře AZ LEGAL zastupující školu VŠEM potřebu opakovaně zpochybňovat profesní kvalitu advokátů zastupujících studenty. 

Pokud by přitom byla jejich práce skutečně tak slabá či bezvýznamná, jak bývá v některých komentářích opakovaně naznačováno, nebyl by zřejmě důvod věnovat jí tolik pozornosti. V běžné právní praxi ostatně není zvykem, aby zástupce jedné strany veřejně vysvětloval, proč jsou advokáti druhé strany údajně neschopní. Takový postup může vyvolávat otázku, zda nenastupuje snaha snížit důvěryhodnost daných advokátů.

Mohu zde zmínit, že nastolenými otázkami v diskuzi se bude opět v nejbližší době zabývat velký senát Nejvyššího soudu. Pokud bude vydáno jeho rozhodnutí, bude důležité zejména proto, že může sjednotit dosud nejednotnou rozhodovací praxi. Je rozumné zdržet se osobních soudů nad advokáty obou stran a vést diskusi nad tím, co skutečně obsahují zákony, smlouvy, rozhodnutí soudů a stanoviska MŠMT.

To sú tu fakt pekne jebnuté diskusie. Jedna strana tvrdí niečo, druhá niečo iné a zdá sa, že pravdu tu vlastne ani nikto hľadať nechce.
Čo mi ale fakt nejde do hlavy, že advokáti školy, lebo že sú to advokáti školy, z toho ich vyjadrovania celkom jasne vyplýva, sa tu normálne zapájajú do internetových diskusií. Komentujú, čo robia advokáti druhej strany, čo robia študenti, atd.. Proste trávia čas na fórach a sociálnych sieťach.
Pre modré oči študentov to určite nerobia. Takže otázka znie: prečo to vlastne robia? Čo z toho majú? Predsa advokátom školy by stačilo vyhrať na súde a bolo by to vybavené.

VAROVÁNÍ PŘED ADVOKÁTY CHALUPOU a DOLEŽALEM

Mohu potvrdit, že škola vyhrává všechny spory. Neexistuje JEDINÝ PRAVOMOCNÝ rozsudek ve prospěch studentů. Ať už se podíváte na rozhodnutí soudů prvního stupně, odvolacích soudů, nebo i Nejvyššího soudu, závěr je stále stejný: smlouvy o studiu jsou platné, školné je vymahatelné a postupy školy jsou v souladu se zákonem o vysokých školách i občanským zákoníkem.

Argumenty advokátních šmejdů, doslova predátorů Chalupy a Doležela jsou právně neudržitelné. Směšují přijímací řízení se smluvními vztahy, ignorují platnou judikaturu a snaží se aplikovat závěry z jiných škol na VŠEM, kde prostě neplatí. Když se jejich argumenty dostanou před vyšší soudy, jsou pravidelně odmítány jako zjevně neodůvodněné. To není náhoda, to je systémový neúspěch jejich právní konstrukce.

Důsledkem jejich činnosti jsou jen vysoké náklady řízení, které nakonec hradí jejich vlastní klienti. Student, který původně dlužil desetitisícové školné, nakonec končí s dluhem půl milionu a víc – a to jen proto, že mu bylo namluveno, že má šanci vyhrát, i když všechna relevantní judikatura říká opak.
Škola VŠEM žádné právní předpisy neporušuje. Pokud by tomu tak bylo, MŠMT by opravdu už dávno konalo. Místo toho ministerstvo pouze reaguje na podněty, škola vše zdůvodní a řízení končí. Státní souhlas školy je platný, smlouvy o studiu jsou legální a jakýkoliv odpor vůči škole je z právního hlediska marný.

Jediní, kdo z toho všeho profitují, jsou Chalupa a Doležal. Jejich klienti přicházejí o peníze, o čas, o nervy, zatímco oni generují hodiny právní práce, úkony, odvolání, dovolání a ústavní stížnosti. Výsledek je vždy stejný: prohra u soudu, vysoké náklady řízení a klient, který si nakonec uvědomí, že byl tažen do sporu, který nemohl vyhrát.

Kolegyně Bolčáková na toto téma – o Chalupovi a Doležalovi napsala článek: Ústavní soud utnul byznys advokátním šmejdům. Je to varování, aby si všichni studenti dali velký pozor před těmito advokáty.
https://www.ceska-justice.cz/nazory/ustavni-soud-utnul-byznys-advokatnim-smejdum/