(02.01.2019 14:35:10, Petr) Požadavky například na technických oborech kvalitních škol, jako je ČVUT (tedy nikoli na oborech např. "Ekonomika ve stavebnictví..." a pod.) se za posledních nekolik desetiletí nesnížily. Zato se podstatně snížily požadavky středního vzdělávání. Například u matematiky mnoho elektrotechnických průmyslovek vůbec neučí diferenciální počet, který je základem pro jakékoli vážnější studium elektrotechnických předmětů. Kde to SŠ berou vážně a nemají nedostatek zájemců, tam diferenciální počet zařazují z vlastní vůle, a i to může být měřítkem při úvahách o vhodné škole. Dělítko gymnázium X průmyslovka z hlediska obsahu učiva v podstatě neplatí, některá gymnázia mají skvělé technické předměty i matiku, jiná se "vyžívají" třeba spíš v chemii, která je u velké části elektro oborů skoro k ničemu. Zásadnější rozdíl je, že vetšinou hutnější osnovy gymnázia nutí studenty k serióznějšímu přístupu ke studiu, lidově "musí víc makat". Množství látky v prvním ročníku mi sice občas přijde až přehnané, ale je to dobrá průprava. Bytostnému technikovi, který chce s velkou pravděpodobností dále studovat na VŠ, bych doporučil průmyslovku v případě, že si o ní seženete dobré reference. Pokud taková není, volil bych gymnázium zejména kvůli tomu, že tam je opravdu šance získat dobré studijní schopnosti a návyky, i když se dítě o předměty zrovna nezajímá - pro mnohé děti je to mnohem důležitější, než zda na VŠ využijí získané odborné znalosti. Na SŠ, zejména těch spojených s učilišti, totiž mnoho (často většina) studentů spíš nějak prolézá - a to je větší překážka pro VŠ studium, než to, že třeba na střední nebrali nic z toho, co se na VŠ budou učit. Jako učitel na průmyslovce mohu zodpovědně prohlásit, že na průměrné průmyslovce je tak 50 procent žáků, kteří by se před 30 lety nedostali ani do druhého ročníku. A průšvih ani tak není, že absolventi toho moc neumí, ale spíš že se nenaučili studovat. Tak trošku se umí učit, což je ovšem pojem patřící spíš na ZŠ. reagovat zde
Email: tadeasnevrlyseznamcz