(13.08.2009 20:50:01, Radim) Já si myslím že je dobře že je tu konečně soukromá VŠ s plnohodnotnou výukou práva, já osobně nastupuji v záři na VŠ Karlovy Vary ale po absolvování bych si chtěl na Uninově dodělat magistra,co se týče slovenského diplomu tak mi vůbec nevadí. reagovat zde

 (14.08.2009 11:58:02, Milan) Momentálně nastupuji do posledního ročníku bac. studia právní specializace a tak se zabývám otázkou dalšího (Mgr.) studia. Proto by mě zajímali názory a ohlasy na tuto organizaci. Předem všem děkuji. reagovat zde

 (14.08.2009 15:37:44, Petr) Ahoj, tady na tom odkaze najdete velmi pozitivní informace k danému tématu. Petr
http://www.lidovky.cz/prava-nabizi-i-soukroma-vs-dc7-/ln_noviny.asp?c=A090601_000078_ln_noviny_sko &klic=231817&mes=090601_0
reagovat zde

 (14.08.2009 15:43:58, Petr) Ahoj, článek raději vkládám, neboť link zobrazuje pouze portál Lidovek.

Hlavní město Praha má tři lékařské fakulty, ale jen jednu právnickou. Od příštího akademického roku by se měla situace změnit. V Česku zahájí činnost soukromá vysoká škola, která chce poskytovat úplné právnické vzdělání.

Bude mít slovenskou akreditaci, ale učit v ní budou vysokoškolští pedagogové z veřejných českých fakult.

Už třikrát se hlásil třiadvacetiletý Martin z Prahy na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, nikdy však nedosáhl v přijímacích testech dostatečného počtu bodů na to, aby byl přijat. Naposled mu chyběl dokonce jen jediný. „Kdyby byla možnost, rád bych šel na nějakou soukromou právnickou školu, kde by se platilo školné,“ říká. Jenže soukromé vysoké školy, které se snaží nabízet žádané obory, zatím nezískaly na úplné právnické vzdělání akreditaci.

Slovenská akreditace je s naší českou rovnocenná V minulých dnech se však objevila zajímavá zpráva, z níž vyplývá, že V Česku zahajuje činnost první soukromá vysoká škola, která úplné právnické vzdělání poskytuje.

Ustrnula se snad Akreditační komise při ministerstvu školství? Nikoliv. Škola, která se zatím prezentuje pod názvem UNINOVA, nemá českou, ale slovenskou akreditaci. Ta je však na základě „sametového rozvodu“ obou států s českou rovnocenná. Uninova má působit v Praze a v Brně (tam zatím jen v externí formě), avšak její zakladatelkou je soukromá Bratislavská škola práva.

Podle tajemníka Akreditační komise ČR jde o jednu ze slovenských soukromých škol, které se snaží expandovat na český trh. Jejich pobočky mohou u nás působit bez české akreditace, prostřednictvím nějaké společnosti, která vznikla na základě podmínek daných platným zákonodárstvím s tím, že jejím předmětem činnosti je zprostředkování zahraničního vzdělávání. Absolventi získají slovenský diplom. Česká akreditační komise nehlídá jejich kvalitu, neboť se předpokládá, že ji hlídá akreditační komise slovenská. Na český vzdělávací trh se nesnaží expandovat jen slovenské soukromé školy.

Ve skutečnosti existuje dokonce škola, která nabízí něco podobného jako Bratislavská škola práva. Jde o Zakarpatskou státní univerzitu.

Její pětiletý magisterský studijní obor „Právo“ zprostředkovává pro Česko mezinárodní středisko vzdělávání jménem Mezinárodní institut podnikatelství a práva. Uznávání diplomů v ČR se pak děje prostřednictvím Západočeské univerzity.

Problém ale je, že profesní komory, jako je třeba Česká advokátní komora nebo Soudcovská unie, nejsou ochotné tyto absolventy akceptovat. „Kvalita takto získaného právnického vzdělání není podle našeho názoru srovnatelná s právnickým vzděláním na českých univerzitách,“ řekla nám mluvčí České advokátní komory Iva Chaloupková. Vzhledem k tomu, že absolventi považují toto stanovisko za neoprávněné a stěžují si, podala komora podnět nejvyšší státní zástupkyni, aby kauzu prošetřila. „Nakonec podala žalobu,“ konstatuje Chaloupková s tím, že soud ještě neproběhl. Jak se postaví komora k absolventům slovenské školy? Iva Chaloupková je s projektem obeznámena a říká: „Tak, jak byl představen, nevzbuzuje zatím naši nedůvěru.“ Důvodem bude zřejmě skutečnost, že je zaštítěn důvěryhodnými jmény. V čele má stát profesor Michal Skřejpek, který působí na katedře právních dějin Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Podle jeho slov by na Uninově měli učit lidé z různých fakult Univerzity Karlovy, ovšemže i z právnické. Škola má sídlit v budově bývalé Husitské teologické fakulty v Dejvicích (budova patří Československé církvi husitské) a pro začátek se počítá se 150 denními studenty a 150 dálkaři. Školné má činit přibližně 58 000 Kč za rok.

Profesor Skřejpek se obává jednoho: aby někdo nepovažoval Uninovu za pobočku Právnické fakulty UK. „Tou rozhodně nebude,“ tvrdí.

Můj sen se začíná plnit Podobné obavy má ale i někdejší profesor pražské právnické fakulty, bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl, který už dlouho volá po zřízení další právnické školy v Praze. „Konečně se začíná plnit můj dávný sen,“ říká s tím, že je pro jakýkoliv nápad, který „nastartuje erozi monstrózního monopolu Právnické fakulty UK“. Ta má podle jeho názoru rozhodující vliv na udělování vědeckých a pedagogických hodností učitelům i u ostatních právnických fakult.

Cepl ale hned dodává: „Jen aby to nebyla jen její dcera, tentokrát adoptovaná.“ Je přesvědčen, že právnické vzdělání potřebuje konkurenci a že například v milionovém hlavním městě by neměla být jediná právnická fakulta, když jsou tam například tři fakulty lékařské.

Přijímací zkoušky na soukromou právnickou školu se slovenskou akreditací, v níž se má ovšem učit české právo, se konají poslední dva dny v červnu. To už budou uchazeči o studium práva na tradičních českých univerzitách vědět, jestli uspěli, nebo ne. Těch, kteří neprojdou, bude jako každý rok bezpochyby o hodně víc než těch, kteří uspějí. Dá se tušit, že o Uninovu bude zájem.

Na český vzdělávací trh se nesnaží expandovat jen slovenské soukromé školy. Ve skutečnosti existuje dokonce škola, která nabízí něco podobného jako bratislavská. Její absolventi však mají problémy se vstupem do profesní komory.
reagovat zde

 (20.08.2009 09:21:22, Kenny) Davam Uninove v Cechach tak rok, maximalne dva. Je sice pravda, ze formalne se ty tituly asi uznavaji, ale mit slovenskou skolu neni pro cloveka ktery chce zit v Cechach zadna vyhra. To je tak asi jako vystudovat nemeckou univerzitu pred rokem 1945, nebo sovetskou skolu pred rokem 1989. Ve sve dobe to bylo terno, dnes se to jevi jako blamaz. Stejne tak pohoreli ti, co si mysleli ze investovat do studia Zakarpatske univerzity (v CR zastoupene Mezinarodnim institutem podnikatelstvi a prava) stoji za to.

Objektivne slovenske skoly jsou o tridu nebo dve horsi nez ceske skoly. Kdyby tomu tak nebylo, slovensti studenti by hromadne nejezdili studovat do Cech. To se tyka zejmena jejich elit. Vetsinu zbytku co zustane na Slovensku pak osetri jejich statni skoly, v oboru pravo jich tam maji 4 (stejne jako v Cechach). Kdo zbyde tem jejich soukromym skolam ani nedomyslim, maji polovicni populaci co Cesi, a vetsina jim jich stejne odejde do Prahy nebo Brna.

Pokud nemaji koho prijmout na Slovensku, je jasne ze budou pokouset stesti v Cechach. Mozna maji sem tam nejakeho kamose, jako je napr. ta mluvci CAK, ale ty profesni komory jako takove se tomu budou branit zuby nehty, a driv nebo pozdeji si najdou zpusob jak jim utnou prsty. Urcite ten jejich program co uci v CR ma nejake chybky - nevidel jsem tam jejich povinny predmet Pravni dejiny Slovenska (vtipne to oznacuji jako Narodni pravni dejiny), meli by ucit slovensky (cesky to nemaji akreditovane), atd.

Byt pravnikem neni ted zadny velky med, radovi advokati nemaji ted moc prace, takze investovat do pravnickeho vzdelani kolem 300 tis. Kc a mit z toho slovensky papir mi neprijde jako dobra investice. Vic ma dnes smysl podnikova praxe, ale na to staci ceske (i soukrome skoly). Jsou levnejsi a hlavne o nekolik radu kvalitnejsi nez takova Uninova. Uninova ma sice velkou reklamu, ale nejsou schopni nahodit ani elementarni webove stranky po pul roce medialni kampane, s tou vyukou to bude asi podobne. Neni tam uveden jediny clovek jmenovite, maji tak jenom reditel.praha@..., tajemnik.praha@... To je tak asi jako nejaka firma v Karibiku.

Komercne jim to asi taky nevychazi, tvari se jako kdovi jaka elitni instituce s prijimackama a tak, ale na ty jim prislo ani ne 100 lidi (vsechny samozrejme nabrali). Kdyz se vezme ta jejich medialni masaz, tak nic moc. Pravdepodobne se rozpadnou zevnitr podobne jako Mezinarodni institut podnikatelstvi a prava - 5 let studia je dlouha doba na to, aby na Uninovu nekdo zacal tlacit zvenku, a to nedopadne dobre.

At tak ci onak, beru to jako zajimavy experiment, ale nebude mit asi dlouheho trvani. Neco jako koupit si auto
typu Daewoo nebo tak - chvilku to bude jezdit, ale cekat od toho spasu, to asi ne. reagovat zde

 (20.08.2009 12:31:03, Petr) Co se týče školy, ředitelem je JUDr. Michal Skřejpek, který působí na katedře právních dějin a zabývá se římským právem – zejména římským právem veřejným. Je autorem několika učebních pomůcek a vědeckých monografií, např. Římské právo. Další člověk v představenstvu je JUDr. Kuklík, což je proděkan pro koncepci studia na UK. Tito lidé jsou při své transparentnosti jistou zárukou, že bude škola fungovat dobře, neboť by nedávalo smysl, proč by se účastnili projektu, který by byl předem odsouzen k zániku. Vyučující budou převážně z UK, studijní program totožný s UK. reagovat zde

 (15.09.2009 01:35:31, mára) Ahoj všichni nechápu kolegu kennyho já sám bratislavskou vysokou školu studuji ted v brně a jdu do 3 ročníku funguje tady už asi pět let pouze dálkově a ted měla první
absolventy nemůžu si zatím na nic stěžovat snad jenom na to že nám zvýšily školné ale jinak nic a v žádnem případě
to není typická soukromá škola při každé zkoušce musíte znát minimálně na 60 procent někdy i na 80 procent na E
učí se tady jak české tak slovenské právo na veřejných školách pokud vím tak jenom české a navíc je to rozšířeno
o evropské a mezinárodní právo a když jsem porovnával předměty s Masaryčkou máme jich asi 3 víc.Takže si myslím že uninova neskončí tak hned pokud vůbec a srovnávat titul s německem nebo SSSR je fakt blbost přece máme evropskou unie proboha ne fronty na maso a navíc velká výhoda je že
to máme rozdělené na bakaláře a magistra takže se nemůže stát že po 4 letech tě vyhodí a nemáš nic a Zakarpatská univerzita měla smůlu v tom že tam nebyla mezinárodní smlouva a na víc ukrajina není v evropské unie,a 300tisíc do studie práv se rozhodně vyplatí máte možnost být advokáti,notáři,exekutoři,soudci,státní zástupci,tedy lidi s nejvyššímy přijmy v zemi to máte za pár let zpátky navíc jsem tady potkal samý bohátý podnikatele díky kterým v podnikání vydělávám hodně peněž kdybych šel na veřejnou školu tak bych rozhodně nebyl tam kde sem reagovat zde

 (15.09.2009 14:26:27, Kenny) Jeste reaguji na Maru jak pise ze "máte možnost být advokáti,notáři,exekutoři,soudci,státní zástupci,tedy lidi s nejvyššímy přijmy v zemi". Jako vtip je to docela dobry, asi vam Uninova udelala trochu marketingu jako ze to nejsou vyhozeny penize. Proboha, treba jenom notaru je v CR asi sotva 400, rocne jich je jmenovano tak v prumeru 15 kdyz nekdo z tech puvodnich jde do duchodu. Na takovou funkci je fronta tak na dobrych deset, mozna i patnact let, to tedy nevim, co na tom nekdo vidi. Tuhle si mi znama notarka sverovala, ze to je tak akorat bida s nouzi. Soudci nebo statni zastupci? To jsou placeni statni zamestnanci, a opet byt jmenovan do takove funkce neni jen tak - jak podotkl Osiris - nekde v tom systemu bude zkouska z pravopisu, nevim na jake urovni by byl tento stat pokud by nekomu mel posilat rozhodnuti soudu s pravopisnymi hrubkami. A advokati? Tech je sice jak mraku (asi 15 tis), ale rada z nich se jich ted ani poradne neuzivi - advokatni komora naopak zaziva odliv, nebot tolik lidi se v tom oboru proste neuzivi.

Secteno a podtrzeno, vystudovat pravo - navic slovenske - neni rozhodne zadna vyhra. Ani absolventi UK nebo MU nemaji ted jistou praci. To je tak asi na urovni porevolucnich let - vsichni budou podnikatele, tak ted po dvaceti letech budou vsichni soudci, notari ci advokati. reagovat zde

 (15.09.2009 15:32:37, Kenny) Kdyz uz jsem se tak pekne rozepsal, co se tyce toho porovnani s nemeckymi skolami za Protektoratu, nebo sovetskymi skolami za komunismu - to neni zas tak mimo jak tady argumentuje Mara. Nemecko planovalo tisiciletou risi, a v roce 1939 nebo 1940 po bleskovem obsazeni Polska a Francie by si malokdo vsadil ze to snad bude nejak jinak. Takze se u nas samozrejme nasla spousta chytraku, co vystudovala nemecke univerzity. A za komusismu bylo tusim heslo "Se Sovetskym svazem na vecne casy a nikdy jinak", a vydrzelo to docela dlouho, pres 40 let. Ted mame Evropskou unii, ale nasi politicke spicce se v ni stejne moc nelibi, Lisabon podepsan neni, nerikam ze to taky brzo krachne, ale myslim ze na prespolni JUDry to bude jeste stacit.

Pred 5 lety se tady taky psalo jaky je to super mit tady ukrajinskou skolu, dneska se to posunulo uz trosku bliz, ale to nemeni nic na tom, ze v nasi ceske kotlince je nejlepsi mit vystudovanou ceskou skolu. To byla vzdycky nejjistejsi volba - tedy pokud si clovek zrovna nezvolil nejakou politickou skolu. reagovat zde

 (15.09.2009 19:32:37, Luboš) Souhlasím s Márou je to pěkná blbost srovnávat Slovenské školy s Německem za protektorátu a Sovětskýma školama
Nebo vykládat že státní zástupci a soudci jsou špatně
placeni to je konec.Uninovu sice neznám ale studuji v Olomouci na Právnické Fakultě a myslím že je jedno jestli
studujete Českou nebo slovenskou školu.České a Slovenské
právo je tak z 80 možná 90 procent stejné.A navíc
právo se přece furt mění proboha,pokud jde o to jak to napsal pochybuji že dneska píše někdo smlouvy a ostatní ručně píše se to přece na počítači a ten vám chyby opraví
A Slováci jsem jezdí proto že nemusí platit školné.To mám zjištěné.
reagovat zde

 (15.09.2009 20:09:40, Kenny) To Lubos: Pokud by se v Cechach chtel uchytit Oxford nebo Harvard, proc ne, ale skola ktera se ani nenamaha vypsat svoje ucitele? To mi prijde jako spatny vtip. Slovaci chodi studovat do Cech i pres to, ze tam maji sami 4 verejne vysoke skoly v oboru prava (stejne jako CR) na polovicni populaci. Jeste jsem nezaslechl, ze se na jejich verejnych skolach plati skolne. Kdyby meli takove super moznosti na Slovensku, asi bychom migrovali my timto smerem, ale to se nedeje.

Co se tyce soudcu nebo statnich zastupcu, techto lidi jsou minimalni pocty. CR ma priblizne 3000 soudcu a 1200 statnich zastupcu, stavy soudcu se navic maji snizovat. Jestli clovek pracuje v prumeru 30 let, tak mi vychazi ze je potreba rocne nahradit 100 soudcu a 40 statnich zastupcu. Pokud ceske skoly produkuji rocne 1500 - 2000 novych pravniku rocne, tak na takovou pozici bude docela naval. A ze by se do tohoto systemu vmezerila nejaka cizi skola mi prijde jako cira fantazie, pravdepodobne to bude slozite i pro absolventy skol jako ZCU nebo UP Olomouc.

O pravopisne chyby ani tak nejde, ale pokud dotycny neni schopen ani sepsat jednu kloudnou vetu, tak tam ani spellchecker nepomuze. reagovat zde

 (15.09.2009 20:43:16, Luboš) Ted jsem se díval na uninova sk je fakt že podle kateder
tam nikoho nemají ale v rigorozních komisích tam učitelé
vypsaní jsou.Podle mě jsou to z 80 procent československý
špičky.Co se týče uplatnění v oboru už ted mám sehnanou
práci v advokátní kanceláři plat budu mít kolem 25 tisíc
měsíčně čistého za 8 hodin práce.Takže práce je jen se musí
chtít ji hledat.A podle zpráv co já vím těch absolventů
je v průměru 1000 ročně.Docela by mě zajímalo kde bereš
informace nebo kde studeješ. reagovat zde

 (15.09.2009 23:43:54, Luboš) Ted s tebou docela souhlasím jen se mi nezdá že by nastupující sekretářka měla 25 tisíc.Kdyby to šlo takhle
dál tak třeba sekretářka s 15 praxí bude mít tak 50 tisíc.
Co se týče těch absolventů mám udaje z internetu jen už
nevím kde jsem to viděl.Dál bych chtěl říct že tady v podstatě uninovu obhajuji proto protože si myslím že
otomhle je volný trh. Spousta škol ale málo schopných lidí
ale každej dostane příležitost a proto mají například v Americe dvakrát tolik vysokoškoláků než u nás podle zprávy
OECD.Nejsme v plánovaném hospodářství. reagovat zde

 (28.11.2009 02:23:27, Radek) Prostě všichni právníci jsou chudáci podle nejchytřejšího z nejchytřejších kolegy Kennyho je
lepší nedělat nic nestudovat a válet se doma.
Zajímala by mě co vystudoval tento člověk.Pochybuju že
práva vykládá tady naprosté nesmysly.Soudit kvalitu školy
podle toho jestli má vypsané učitele na webu to světčí
o jeho inteligenci.A kdyby tady měl pobočku Harvard
tak by na něm stejně musely učit Češi nebo Slováci
pochybuju že by učitelé z Harvardu znaly české právo.
Takže by to vyšlo na stejno s Uninovou. reagovat zde

 (28.11.2009 02:30:42, Radek) Prostě všichni právníci jsou chudáci podle nejchytřejšího z nejchytřejších kolegy Kennyho je
lepší nedělat nic nestudovat a válet se doma.
Zajímala by mě co vystudoval tento člověk.Pochybuju že
práva vykládá tady naprosté nesmysly.Soudit kvalitu školy
podle toho jestli má vypsané učitele na webu to světčí
o jeho inteligenci.A kdyby tady měl pobočku Harvard
tak by na něm stejně musely učit Češi nebo Slováci
pochybuju že by učitelé z Harvardu znaly české právo.
Takže by to vyšlo na stejno s Uninovou. reagovat zde

 (16.01.2010 19:18:17, Petra) Vážení diskutující,
jsem studentkou 1.ročníku na Uninově v Praze. Souhlasím se svými kolegy, kteří jsem psali příspěvek. Za prvé bych chtěla říci, že kritizovat umí každý, to je velice jednoduché ale dejte si tu práci a kontaktujte studijní oddělení UNINOVY a položte jim otázky, o kterých tu jen spekulujete. Přijďte si to zkusit, abyste viděli průběh studia. Velice mě překvapuje, že tu kritizujete vyučující, kteří mají velice dobrou pověst a jsou uznávání. Řekněte jim to do očí nebo jim napiště email, ať se mohou vyjádřit k názorům, které tu o nich píšete. Dále bych ráda ozřejmila přijímací zkoušky na UNINOVU, jak zde bylo uváděno. Uninova pořádala přijímací zkoušky, kde měla kapacitu pro denní studium 100 lidí a pro externí 150 lidí. Součet je tedy 250 lidí. Na UNINOVĚ je nás v prvním ročníku dohromady 110, přestože na přijímací zkoušky se dostavilo mnohem více zájemců. To vypovídá o kvalitě školy z toho důvodu, že nebrala každého a že chce mít ve svých řadách studenty, kteří jsou inteligentní a mají na to, aby vystudovali právnickou školu. Dále bych chtěla řící, že ve srovnání s PF UK, kde v 1.semestru dávají studentům několik zápočtů jen za účast, u nás si musíme každý zápočet splnit a musíme ho mít nejméně na 60%, to také o něčem vypovídá, nemyslíte?
Víte ono se uvidí až se potkají na trhu práce absolvent UNINOVY a jiné státní školy, kdo má více znalostí a je lépe uplatnitelný v praxi. Pevně věřím, že to bude právě student UNINOVY, jelikož se musíme více učit a je nás méně než na státních školách a přednášející mají více času se nám věnovat. Přinejmenším to bude alespoň srovnatelný konkurent.
Nemá cenu Vám tady říkat, abyste v této diskuzi nepokračovali, protože stejně budete. Dříve než ale bude psát nějaké výmysly, prověřte si zda je to pravda.
Přijde mi to spíše jako závist,že je tu najednou něco jiného než státní škola, která nabízí 5ti leté studium i s doktorátem. TO tu ještě nebylo a všeho, co je jiné, toho se lidé bojí a proto to kritizují. Vy ted kritizujete nás, posmíváte se. Ale otázkou je, kdo se bude smát poslední. A budeme to MY!
Mějte se moc hezky a ať Vám to vymýšlení nových kritik nezabere moc času :-) reagovat zde

 (16.01.2010 23:20:32, josef) Dobrý den,
pracuji jako ředitel. Naše společnost má rozsáhlou prodejní síť v Čr, Sk, ale i Polsku.
Některé subjekty mají problémy s peněžním tokem, zajištěním pohledávek. Spolupracujeme s několika advokáty, mimo jiné pro naši společnost pracuje také právník,
který je šikovný vyjednávač, terénní pracovník, sepisuje smlouvy, uznání závazků a to včetně tzv. rozhodčích doložek.
Zjistil jsem, že je absolventem BVSP Bratislava. reagovat zde

 (17.01.2010 11:12:11, Pavel Maranek) Jak si tak zde prochazim tyto prispevky, tak mi nezbyva, nez se smat Nesmirne dekuji slecne nebo mozna pani Jane, ktera dokonale rozebrala gramaticky profil studentu Uninovy. Za to ji patri obrovsky dik a jiste je to velice hodnotny prispevek do nasi rozpravy
Fenomen soukromych vysokych skol je v nasich podminkach relativne novy a v lidech je stale zakorenen syndrom z komunistickych let ze prospechari si zaplati vzdelani Tak to samozrejme neni a muzu rict, ze sve zkusenosti ze jsem absolvoval prvni rocnik (nulty, ten je vsak totozny s prvnim) na PrF UK a zkousky ktere jsme tam meli za dochazku si tady musime ústně či písemně obhájit.
Kdyby jste se možná trošku zajímali o něco jiného než o věhlasnou PrF UK (s čímž samozřejmě souhlasím) dostali bychom se do Bratislavy, kde je univerzita Komenského a tez Uninova. Nyni Uninova v Blave je na stejne urovni jako tato statni univerzita a jiste nebude trvat dlouho a predezene tuto univerzitu a bude lepsi jak ve vyberu predmetu a prednasejicich, tak co se tyka uplatneni na poli trhu prace.

Prijde mi ze tady na tomto vlaknu je akorat slovni onanie a urazky neceho o cem neni dostatek informaci. Petr Steinbauer toto vlakno zalozil aby se dovedel pocity studentu uninovy a ne siroke verejnosti, ktera haze vsechny soukrome do jednoho pytle, nejlepe i s Plzni.

Nakonec chci jen podotknout že Prof. JUDr. Skřejpek je pro mne dostatecnou zarukou toho, ze tato skola ma na to byt konkurenci pro PrF UK.
PS: vetsina lidi se kteryma sem se bavil na PrF UK uninove fandi... Takze hezky nedelni den nejlepe s ucebnici reagovat zde

 (17.01.2010 22:41:05, Michal N) Přeji příjemný večer,
při otevření této diskuze se nestačím divit, i když je po 22. hodině, tak nebudu říkat co si myslím o pí. Janě, pí. Jana je velice zakomplexovaná a je buď neúspěšná studentka právnické VŠ nebo jen někdo, kdo se velice nudí a snaží se někoho naštvat a ponížit (marně). Znám studenty PF UK a říkali mi, jak tam probíhají zkoušky, v aule se sejde 150 lidí, všichni se mezi sebou baví, čtou z učebnic, skri, pt a jiných materiálů, nechodí vůbec na přednášky a školu bezproblémově zvládají, na Uninova, o. p. s. je při zkoušce ve třídě maximálně 20 studentů a jsou pod neustálým a přísným dohledem a nelze opsat ani řádku. Obdobným způsobem jako na PF UK probíhají zkoušky i na ostatních veřejných PF, z čehož vyplývá, že Uninova, o. p. s. je nejprestižnější VŠ s nejkvalitnější výukou v ČR.

P.S. Slečno, paní, nebo jak chcete, prostě Jano neopravujte zde chyby jako by to byl diktát, příspěvky zde nejsou ani seminární práce a ani žádná smlouva, veškeré příspěvky jsou absolutně neformální a mají vyjadřovat pouze názor a důležitý je obsah a ne obal...... reagovat zde

 (25.01.2010 16:58:59, Ála) Ahoj!
V letošním roce bych se ráda hlásila právě na UNINOVU, avšak na jejich stránkách jsem nenašla vůbec nic o přijímacím řízení, které by se letos mělo konat. Víte o tom něco?
Dále bych se chtěla zeptat těch, kteří se přijímacímu řízení podrobili, nebo jsou již studenti-co vše si mám představit pod pojmem přijímací zkoušky z všeobecných znalostí (s důrazem na logické myšlení)?

Díky moc! reagovat zde
Email: tibitanzlova.alenaseznamcz

 (25.01.2010 21:55:54, Martin) Ahoj!!!!

Já jsem zrovna studentem prvního ročníku. Zkouzšky organizuje společnost sokrates a byl použit modifikovaný modul ZSV, DEJ, samozřejmě se tam objevila zčásti výroková logika. Pozor součástí příjmacího řízení je i velmi obsáhlý test z cizího jazyka. Dle výběru AJ, NJ, FJ.

Pokud jsi z Prahy nebo to nemáš sem k nám daleko doporučoval bych Ti navštívit veletrh Gaudeamus v Holešovicích na výstavišti, kde se bude UNINOVA prezentovat a budou jistě ochotně zodpovězeny veškeré dotazy.

Pokud jde o www stránky a informace, jsem přesvědčený, že se to tam v dohledné době objeví.

Martin reagovat zde

 (30.01.2010 17:45:09, Radek) Jano nejseš náhodou p*** reagovat zde

 (30.01.2010 21:38:44, Radek) Nechodím na Uninovu,a stojím si zatím co jsem tam napsal. reagovat zde

 (31.01.2010 19:40:40, Mára) Já si taky myslím že je Jana víte co reagovat zde

 (15.02.2010 22:52:25, kata) Ahoj, prosim vas, da se nejak pripravit na prijimaci rizeni na Uninovu?:-) Take by me zajimalo, z jake stredni skoly se sem vetsina zajemcu hlasi/hlasila. Jestli gymnazium, stredni odborna, atd... Diky moc reagovat zde
Email: kata1616seznamcz

 (09.03.2010 17:02:54, Michal) Tak koukám, že paní Jana má ze všeho nejraději adrenalin. Evidentně se velice nudí nebo byla nedoceněním dítětem. Je humorné si občas přečíst, několik řádků od tak psychicky nevyrovnaného člověka a posléze poděkovat rodičům, že nemám takové peklo v hlavě. Jen do toho Jano, jistě si ještě ulevíte. reagovat zde

 (09.03.2010 22:35:22, Petr) Hezký den kolegyně a kolegové,

na základě často diskutované otázky "zápisu do seznamu advokátních koncipientů" si zde dovoluji uvést dle mého názoru poslední, byť staršího data, ale hodnotné vyjádření tajemníka České advokátní komory k danému tématu v rámci novely zákona o advokacii.

http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=2919

K problematice posuzování splnění předpokladů předepsaného vzdělání pro zápis do seznamu koncipientů ČAK
Za posledních několik měsíců došla na Českou advokátní komoru (ČAK) řada žádostí absolventů zahraničních vysokých škol (majících sídlo v zemích Evropské unie, ale i v jiných zemích) o zápis do seznamu advokátů. Některé tyto žádosti byly doloženy osvědčením o uznání tohoto vzdělání v České republice (vydaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR nebo některou tuzemskou vysokou školou), některé nikoli.
Protože v tomto směru se situace stávala složitou a méně přehlednou, kdy např. tuzemská vysoká škola neuznala vzdělání jako rovnocenné a příslušné ministerstvo naopak, kdy ve vztahu ke Slovenské republice byly odvolávky na mezinárodní smlouvu a kdy docházelo i k odvolávce na judikaturu Evropského soudního dvora jako součást práva Evropských zemí, byly tyto žádosti předloženy k posouzení na zářijovou schůzi představenstva ČAK jako nejvyššího exekutivního orgánu této samosprávné stavovské organizace všech advokátů.
V mezidobí, ke dni 1. 9. 2009, nabyla účinnosti významná novela zákona o advokacii, provedená zákonem č. 219/2009 Sb. Tato novela mimo jiné významné změny týkající se právní úpravy poskytování právních služeb a organizace advokacie, přinesla i změnu do formulace předpokladu pro zápis uchazečů do seznamu advokátů a do seznamu advokátních koncipientů v oblasti vzdělání. Zatímco podle původní právní úpravy bylo možné doložit splnění uvedeného předpokladu dokladem o ukončení vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti práva na tuzemské vysoké škole, nebo dokladem o absolvování takového studia na vysoké škole v zahraničí, pokud tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, anebo je toto vzdělání uznáno podle zvláštních právních předpisů. Nyní byla právní úprava týkající se vzdělání získaného na zahraničních vysokých školách doplněna tak, že takové vzdělání musí odpovídat obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat studiem v magisterském studijním programu na vysokých školách v České republice.
Smyslem této úpravy je především zajištění ochrany práv klientů. Samostatně vykonávat advokacie může pouze ten, kdo vedle dalších zákonem předepsaných předpokladů splňuje i předpoklad vykonání tříleté právní praxe koncipienta u advokáta nebo společnosti advokátů. Během této praxe může být koncipient advokátem pověřován jednotlivými úkony právních služeb včetně zastupování (obhajoby) u soudu. To samozřejmě předpokládá důkladnou znalost českého práva (a ne jen toho, ale např. i evropského práva apod.). Na rozdíl od praxe již zákon o advokacii žádné další vzdělávání v českém právu pro absolventy jiných než tuzemských vysokých škol nepředepisuje.
Uvedená právní úprava předpokládá posouzení, zda zahraniční studium je srovnatelné se studiem na tuzemských školách. Toto posouzení, není-li předepsáno jinak, provádí orgán veřejné správy, do jehož působnosti náleží daná oblast úpravy. Takovým orgánem je podle § 40 odst. 3 zákona o advokacii Česká advokátní komora.
Protože činění záznamů v seznamu advokátů a seznamu advokátních koncipientů spadají podle zákona do kompetence předsedy ČAK a proto, aby nedocházelo k subjektivnímu posuzování splnění předpokladu předepsaného vzdělání u absolventů zahraničních vysokých škol, zřídilo představenstvo ČAK na své schůzi konané ve dnech 14. a 15. září 2009 Komisi srovnávacího posuzování. Jejími členy mohou být pouze profesoři a docenti tuzemských vysokých škol a jejím úkolem je posoudit, zda vzdělání uchazeče o zápis do seznamu advokátů nebo advokátních koncipientů svým obsahem a rozsahem odpovídá vzdělání, které je možné získat v tuzemsku. Po tomto posouzení vypracuje komise příslušné doporučení pro vyřízení žádosti o zápis.
Tímto postupem zároveň představenstvo ČAK reagovalo na judikaturu Evropského soudního dvora (případ „Christine Morgenbesser“, z roku 2003), ze které mimo jiné vyplývá, že ESD a tím i evropské právo pro absolventy škol se sídlem v zemích EU rozšiřuje právo mobility na praktikanty, přitom však na druhé straně umožňuje, aby v případě zákonného zmocnění prováděly Komory členských států EU srovnávací posuzování ve smyslu zjištění naplnění kvalifikačních předpokladů pro výkon koncipientské praxe v tom kterém státě.
Na základě výše uvedeného bude ČAK při vyřizování žádostí uchazečů o zápis do seznamu advokátů (mimo zápisů zahraničních advokátů a zápisů do seznamu evropských advokátů, kde existuje samostatná úprava) a zápisů do seznamu advokátních koncipientů postupovat tak, že u uchazečů, absolventů zahraničních škol z území Evropské unie, provede komise ČAK posouzení, zda vzdělání získané v zahraničí odpovídá vzdělání tuzemskému a na základě jejího doporučení bude či nebude proveden zápis. U uchazečů, absolventů zahraničních vysokých škol mimo Evropskou unii, bude nadále nejprve vyžadováno uznání vzdělání podle zvláštních přepisů (nostrifikace) a dále bude následovat posouzení komisí ČAK. I když mezi Českou republikou a Slovenskou republikou existuje mezinárodní smlouva – Dohoda o vzájemném uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání vydávaných v ČR a v SR z roku 2001, bude k uchazečům, kteří získali vzdělání na vysoké škole se sídlem ve Slovenské republice přistupováno stejně, jako k uchazečům z ostatních zemí Evropské unie, neboť to umožňuje článek 15 uvedené dohody.
Nicméně lze předpokládat, že pro absolventy slovenských vysokých škol nebude problém prokázat, že jejich vzdělání odpovídá svým obsahem a rozsahem vzdělání tuzemskému.
JUDr. Ladislav Krym, tajemník České advokátní komory
reagovat zde
Email: psteinbauerseznamcz

 (13.03.2010 17:52:19, Franta) http://www.jurkovicova.cz/personalni-obsazeni.php reagovat zde

 (13.03.2010 18:05:51, Leoš) Jasně kam myslíš že by měl směřovat právní svět o geniále Kenny.No podle toho odkazu od Franty to moc nevypadá že by studenty uninovy nikdo nechtěl. reagovat zde

 (13.03.2010 18:09:53, Leoš) Co jsi vystudoval ty hraní na housle, kuličky nebo nějakou podobnou blbost reagovat zde

 (14.03.2010 15:11:42, Leoš) Je třeba nečíst to účelově

I z tohoto důvodu bylo třeba přivítat vznik Bratislavské vysoké školy práva, jejíž mnozí neřeknou jinak než Čarnogurského škola (expremiér a exministr je jedním ze zakladatelů BVŠP). Tato škola je sice soukromou školou, která se momentálně uchazečem o status univerzity, ale jednoznačně má vysokoškolské ambice. Stačí si prohlédnout jména zahraničních rakouských či českých docentů a profesorů, kteří sem chodí přednášet - žádná Právnická fakulta ostatních univerzit v tom nemůže BVŠP konkurovat. I Peter Bianchi potvrzuje, že kdyby se dnes měl rozhodovat, kde studovat právo na Slovensku, volil by BVŠP: "Působí zde špičkoví pedagogové z Česka, Slovenska či Rakouska. Tato škola tak dává studentům možnost kvalitního studia, záleží však v první řadě na studentovi a jeho přístupu ke studiu, zda tuto možnost dostatečně využije ". reagovat zde

 (17.03.2010 20:19:30, Leoš) No tenhle se uplatnil i v té tvé Praze
http://www.hjf.cz/page.php?lmut=cz&part=team&sub=clerks&id=117 reagovat zde

 (05.05.2010 14:19:04, Uchazec) Vážení uchazeči o studium na Uninově, dejte si bedlivý pozor na to, k čemu Vám studium za 300 tis. Kč bude, zvlášť máte-li v úmyslu po absolvování působit v advokacii (a to vůbec nemluvě o soudnictví). Aktuální stanovisko České advokátní komory připojuji níže (pro zájemce silně doporučuji prostudovat si odkazovaný zápis z jednání 42. schůze představenstva ČAK konané dne 14.-15.9.2009 ke stažení z: www.cak.cz, z něhož se mj. dovtípíte, kterému panu ministrovi můžete za blokádu zápisu absolventů Uninovy do seznamu koncipientů - v důsledku novelizace zákona o advokacii, provedenou zák. č. 219/2009 Sb. účinnou od 01.09.2009, poděkovat):

--------------------------------------------------------------------------
POLOŽEN Ý DOTAZ:
Vážení,

obracím se na Vás s dotazem, za Česká advokátní komora pro účely výkonu
funkce advokáta (samozřejmě po složení předepsaných advok. zkoušek) uznává
jako dostatečné/rovnocenné vzdělání studium v magisterském studijním oboru
Právo na pobočce slovenské soukromé vysoké školy, která v ČR působí pod
názvem UNINOVA o.p.s. (IČ 28521994). Jejím zakladatelem je Bratislavská
akademická spoĺočnosť n.o. (slovenské IČ: 36077429) a výuka je na území
Slovenské republiky povolena na základě státního souhlasu uděleného
Usnesením vlády SR č. 725/2004 ze dne 14.07.2004. Dle Přílohy č. 3 k
vyhlášce č. 322/2005 Sb., ve znění vyhlášky č. 249/2009 Sb., se jedná o
vzdělávací instituci uskutečňující vysokoškolské studijní programy
zahraničních vysokých škol v České republice (pro účely státní
sociální podpory). Souvisejícími normami jsou zejména Dohoda mezi vládou ČR
a SR publikovaná pod č. 33/2001 Sb.m.s. a Vyhláška č. 12/2005 Sb., o podmínkách uznání
rovnocennosti a nostrifikace vysvědčení vydaných zahraničními školami.

Žádám Vás tedy o stanovisko, zda uvedené studium splňuje požadavky dle ust.
§ 5 odst. 1 písm. b) bodu 2. zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném
znění a o sdělení informace, zda absolventi této školy působí v ČR jako
advokáti. Ohledně obsahu studia viz připojené přílohy (bakalářský a
navazující magisterský studijní program).

--------------------------------------------------------------------------------------- ----------

ODPOVĚĎ:
Vážený pane,

k Vašemu dotazu sdělujeme, že s odkazem na ust. § 5, odst. 1, písm. b), zák.
č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění, v současné době nezapisuje
Česká advokátní komora absolventy Vámi uváděné pobočky soukromé vysoké školy
se sídlem na Slovensku.. Pro uchazeče o zápis do seznamu advokátních
koncipientů, kteří své vzdělání dokládají listinami prokazujícími studium na
zahraničních vysokých školách, ustanovila ČAK tzv. Výbor pro přezkum
právnického vzdělání získaného v zahraničí, který bude tyto žádosti
přezkoumávat a představenstvu ČAK doporučí nebo nedoporučí uchazeče zapsat.
Podrobnější informace jsou na www.cak.cz, rubrika Orgány Komory -
představenstvo - zápisy z jednání (konkrétně září 2009), jmenovitý seznam
členů cit. Výboru je v rubrice Orgány Komory - Výbory a sekce.

S pozdravem

Eva Ševčíková
sekretariát ČAK
tel.221 729 032
e-mail:sekrcakcz
Národní 16
110 00 Praha 1
reagovat zde
Email: honza.ostravaseznamcz

 (25.05.2010 03:17:20, roces) Já docela Uninově fandím. Úplné právnické dálkové studium tu chybělo.
Kdybych loni zaregistroval, že existuje, nehlásil bych se na PR UK.
Jsem teď v prváku (prezenační studium-jiné není) a s prací to nejde moc dohromady. Koukal jsem na jejich studijní plán a je s tím naším prakticky totožný. U. má v prváku povinný jeden jazyk, to na PR UK nemáme (což je škoda).
Souhlasím, že stránka kontaktů beze jmen je vysoce podezřelá, chybí i organizační struktura, web raději ponechám bez komentáře.
Jestli chtějí 60t ročně, při existenci rizik obstrukcí ze strany ČR, AK ČR atd., tak bych na doplnění těchto informací trval
PS: Zásadní učitelé jsou však ti samí co učí u nás...
reagovat zde
Email: fotograf.007seznamcz

 (27.05.2010 11:31:10, přítel) Zdravím Uninováky tohle by bylo dobré si přečíst je to zajímaví tak kolem 6-9stránky.
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=3382 reagovat zde

 (27.05.2010 23:51:44, přítel) A co to že si myslí že je to neoprávněné podnikání reagovat zde

 (28.05.2010 13:26:52, přítel) No já nevím přál bych si aby to bylo dobré ale když si vezmeš že tem lidem platíš takový prachy tak mám strach že budou říkat všechno co se ti líbí.Snad to bude dobrý. reagovat zde

 (29.05.2010 02:24:32, tereza) Zdravím Uninováky nechci nikoho děsit ale vystudovala jsem BVŠP v Brně má tady pobočku ve skutečnosti už několik let.Předtím tady byla Univerzita Komenského
její právnická fakulta.Chci říct že máme obrovské problémy s advokátní komorou ta sice tvrdí že nás chce přeskoušet ale ve skutečnosti nikdo zapsaný není a nejspíš nebude,hlásila jsem se na zápis asi před rokem a dodnes nejsem zapsaná ani moji kolegové.A navíc s námy nikdo nekomunikuje s advokátní komory a ani nás nechce přeskoušet.Píšu to at víte na čem jste.Taky vím od svých kolegů že mají problémy i v jiných právních oborech než v advokacie. reagovat zde

 (29.05.2010 02:41:31, přítel) Tak to je síla reagovat zde

 (29.05.2010 23:29:20, René) Zdravím můžu potvrdit co tady píše Tereza taky čekám na zápis nebo aspon přeskoušení
už asi rok.Proč si myslíte že ta škola zakládá furt všude pobočky Praha,Brno,Ostrava,Žilina
chcou za každou cenu vyrejžovat co nejvíc.A o nás jim vůbec nejde reagovat zde

 (30.05.2010 11:26:16, Mark) No a co správní žaloba ? Snad jste se tam něco naučili, nebo ne ????? reagovat zde

 (30.05.2010 14:28:41, René) No dobře já ji podám a oni si mě pakt vychutnají při advokátních zkouškách.Stejně nejsou to žádní blbci jsou to právníci.Nejlepší je asi čekat,i když už mě to nebaví čekám asi rok.
Pomalu se smiřuju s tím že to nemá cenu.300 tisíc vyhozený oknem.Doporučuji jít sté školy pryč. reagovat zde

 (21.06.2010 20:27:39, Přema) Zdravím,

zde je záznam tiskové konference k otevření pobočky v Praze:

http://www.ejustice.cz/nova-soukroma-vysoka-skola-uninova-nabizi-uplne-pravnicke-vzdelani


doporučuji část od 25.minuty reagovat zde

 (30.06.2010 04:54:47, emil) Tady je ta látka jirko
Kriminalita mládeže

Úvod


V dnešní společnosti řešíme také některé problémy, které nás tížily již v minulosti. Jedním z nich je kriminalita a to především kriminalita mladistvích. Jde o jev, který byl, je a ještě dlouhou dobu bude předmětem intenzivního studia, zkoumání, úvah, diagnóz a prognóz, jako i návrhů ,jak ho odstranit ze společnosti.


Pro pochopení celého tématu je třeba si říci ,co je to kriminalita mládeže. Kriminalita mládeže je negativním sociálním jevem, který lze charakterizovat jako porušování trestně právních norem, jehož subjekty jsou mladí lidé. Neznamená to však, že kriminalitu mládeže můžeme ztotožňovat s kriminalitou mladistvích. Kriminalitu mladistvích považujeme pouze za jednu část kriminality mládeže. Do kriminality mládeže musíme řadit ještě tyto dvě skupiny a to kriminalita dětí ( osoby, které dosud nedosáhli věku 15 let, tudíž nejsou trestně odpovědní) a dále kriminalitu mladých dospělých (osoby ve věku od 18 do 24).


Pokud chceme zkoumat kriminalitu mládeže,musíme vycházet ze stejných obecných zásad jako při zkoumání osob plně trestně odpovědných. Zároveň však musíme přihlížet i ke specifikům, podmíněným zvláštnostmi kriminologické charakteristiky mládeže, například


a) s osobností pachatele
b) s motivací a cíli trestné činnosti
c) s podmínkami usnadňující trestnou činnost



Aspekty ovlivňující vznik kriminality mládeže


Na utváření charakteru člověka, morálního profilu a na formování jeho celé osobnosti má vliv řada faktorů vnějšího prostředí. V dnešní společnosti mezi nejzávažnější můžeme zařadit například:


 rodina
 škola
 pracoviště
 prostředí, v němž tráví volný čas (parta)






Rodina

Rodina je základní sociální skupina, jejímž prostřednictvím přichází jedinec do styku s jinými sociálními skupinami, s celou složitou sociální strukturou společnosti. Reguluje základní potřeby jedince a určuje jeho činnost, utváří se v ní vztah mezi rodiči a jedincem. Jedinec přebírá od rodičů formy chování, jejich hodnoty. Jakým způsobem a v jaké kvalitě, to závisí ve značné míře na konkrétních výchovných metodách rodičů. V rodině je základním problémem stabilita manželství a v neposlední řadě také pracovní vytíženost rodičů. Dnešní konzumní společnost zaměstnává rodinu natolik, že nemá čas na výchovu jedince, a tak se snaží svou nepřítomnost kompenzovat materiálními hodnotami.

Škola

Vedle rodiny má na utváření osobnosti mladého člověka má značný vliv škola. Rodiče v jejich výchovném postavení začínají též doplňovat učitelé a celý třídní kolektiv. Tudíž si můžeme položit otázku, zda škola má nahradit rodinu. Školu je možné považovat pouze za jeden z významných činitelů v součtu vlivů utvářejících zaměření osobnosti jedince. Pokud je pozitivní působení rodiny vhodně doplňováno působením školy (totéž lze ovšem uvést naopak), jsou vytvořeny předpoklady pro koordinovanou výchovu jedince i žádoucí formování jeho osobnosti. Avšak v dnešní době, kdy kantoři nemají styk s rodinou, je vzrůstajícím fenoménem záškoláctví. Přitom právě od neúčasti ve vyučování nebývá daleko k tzv. dětské delikvenci.

Pracoviště

Nemůžeme opomenout roli pracovního kolektivu při působení na mladé lidi. Již po absolvování základní školy vstupují 2/3 mladých lidí do učebního poměru a ve 14 či 15 letech věku zahajuje svou přípravu na budoucí povolání. Pracoviště má ve vývoji mladého člověka značnou důležitost. Především je typem společenského prostředí, v němž má postupně docházet k sebeuplatnění mladého člověka, prostředím, kde může v nemalé míře realizovat své osobní ambice a představy. Na rozvoj osobnosti mladého člověka i na formování jeho pozitivní životní orientace mají značný vliv spolupracovníci, a to jak celý pracovní kolektiv, tak jeho jednotliví členové. Rozpor mezi slovy a činy, mezi teoretickými školními znalostmi a životní praxí může mít za následek deziluzi mladého člověka. Mnohé problémy vznikají mladým delikventním jedincům proto, že nemají potřebnou kvalifikaci.

Prostředí, v němž tráví volný čas

Důležitým faktorem při výchově mladých lidí je volný čas, který mladí lidé tráví podle vlastních zálib, potřeb a možností. Značný podíl na rozvoji negativního chování dětí a mládeže má nežádoucí způsob prožívání volného času. Delikventní mládež většinou přejímá ve způsobu trávení volného času nevhodné společensko-kulturní návyky svých rodin. To souvisí s omezenou zájmovou sférou, s absencí hlubších a trvalejších zájmů a z toho vyplývajícím pocitem nudy. Dnešní mladí lidé spíše navštěvují restaurační zařízení a jiné podniky spojené s konzumací alkoholu.



Celková kriminalita
U dětí dochází od roku 1990 k pravidelnému nárůstu počtu trestných činů až do roku 1997, v roce 1998 se poprvé za sledované období nárůst zastavil a počet trestných činů je o 87 nižší než v předešlém roce.
Vývoj celkové kriminality mladistvých je obdobný s tím, že nárůst trestných činů kulminoval v roce 1996, v roce 1997 došlo ke snížení o 3 580 trestných činů oproti předchozímu roku a v roce 1998 k dalšímu snížení o 2 409 vzhledem k minulému roku - výrazně sestupný trend!
Násilná kriminalita
Násilná kriminalita u dětí od roku 1990 do roku 1997 pravidelně stoupá, v roce 1998 dochází k zastavení nárůstu a snížení oproti předchozímu roku o 63 trestných činů.
V případě mladistvých se téměř pravidelný nárůst trestných činů zastavil v roce 1997 poklesem o 143 trestných činů a v roce 1998 došlo k dalšímu snížení o 163 trestných činů - sestupný trend.
Majetková kriminalita
Počet trestných činů dětí v posledních třech letech stagnuje na téměř stejné úrovni. Děti jsou často zneužívány a naváděny k trestných činnosti, protože objasněné případy jsou pro jejich nízký věk odkládány.
U mladistvých je v posledních čtyřech letech, patrný výrazný pokles majetkové trestných činnosti.
Před rokem 1993 se u spáchaných trestných činů nevedla evidence děti - mladiství. Evidovaly se pouze údaje o trestním stíhání osob podle věku a to jsou údaje, pro výše uvedený statistický přehled nepoužitelné (1 stíhaná osoba může spáchat i několik trestných činů).

Závěrem se dá konstatovat, že počet trestných činů spáchanými dětmi se od roku 1993 (8.280) do roku 1997 (12.086) zvýšil o 3 806 trestných činů, tj. o 46 %. Jedná se zejména o majetkové trestné činy, kde za uvedené období je nárůst o 28,4 %, násilnou kriminalitu s nárůstem o 140,4 % a mravnostní trestné činy s nárůstem 112,9 %.
U dětské kriminality se za uvedené období projevuje nárůst ve všech druzích trestných činů. Alarmující je, že u násilných trestných činů se děti postupně v počtu trestných činů blíží věkové skupině mladistvých!

Počet trestných činů spáchaných mladistvými se od roku 1993 (21 074) do roku 1997 (19 139) snížil o 1 935 trestných činů, tj. o - 9,2 %.
Tento pokles se zejména projevil u mravnostních trestních činů o - 35,7 %, majetkové kriminality o - 16,9 %, u vražd o - 42,8 %, hospodářské kriminality o - 42 %.
Naopak nárůst kriminality se projevil u násilných trestných činů o 20,4 %.

Výše uvedené situaci odpovídá také počet trestně stíhaných dětí a mladistvých. U dětí porovnáme-li údaje od roku 1990 (4 012) s rokem 1997 (9 212) zjistíme nárůst o 129,6 %. Přičemž počet trestných stíhaných dětí se z roku na rok pravidelně zvyšuje.
U mladistvých je to za stejné období nárůst o 61 %. U nich byl pravidelný nárůst do roku 1994 na nejvyšší počet 17 302 (o 150 %), od tohoto roku se počet trestně stíhaných u této skupiny postupně snižuje na loňských 11 125 osob.

Kriminální statistiky
________________________________________
Trestné činy spáchané dětmi (do 15 let)
a mladistvými (15-18 let)
Č R 1993 1994 1995 1996 1997 1998
Celková kriminalita 398 505 372 427 375 630 394 267 403 654 425 930
objasněno 126 442 129 540 151 842 162 929 169 177 185 093
objasněnost v % 31,7 34,8 40,42 41,32 41,91 43,46
z toho:
děti 8 280 8 053 10 322 12 059 12 086 11 999
mladiství 21 074 22 160 22 310 22 719 19 139 16 730

- vraždy 278 286 277 267 291 313
děti 1 3 1 1 3 2
mladiství 14 21 15 9 8 16
- násilné činy 19 820 20 177 21 712 22 825 23 223 23 464
děti 557 754 939 1 334 1 339 1 276
mladiství 1 243 1 416 1 443 1 640 1 497 1 334
- mravnost. činy 2 048 2 240 2 457 2 484 2 000 2 771
děti 70 122 232 138 149 133
mladiství 300 308 280 350 193 221
- majetkové činy 327 183 300 352 289 002 301 727 304 039 314 249
děti 7 256 6 743 8 460 9 207 9 320 9 312
mladiství 18 037 18 926 18 520 17 703 14 992 13 165
- ostatní kr. č. - 9 354 12 237 15 443 16 692 21 358
děti 267 466 1 103 932 936
mladiství 803 1 378 2 253 1 780 1 366
- zbývající krim. 22 096 18 867 21 379 22 720 24 251 24 415
děti 138 158 192 223 323 307
mladiství 421 426 461 399 474 370
- hospodářská kr. 18 431 18 440 25 431 25 539 30 156 36 031
děti 17 9 33 54 22 35
mladiství 348 279 221 373 202 271
- voj.tr. činy - 2 985 3 390 3 519 3 287 3 633
děti - 0 0 0 1 -
mladiství - 2 6 1 1 3
Trestně stíhané osoby,
děti (6-15 let) a mladiství (15-18 let)
Č R Rok 1989 Rok 1990 Rok 1991 Rok 1992 Rok 1993
Celkem stíháno osob 71 069 69 368 81 790 92 589 106 874
z toho:
děti 3 559 4 012 5 139 6 752 7 425
mladiství 5 604 6 909 9 081 11 066 11 891

Č R Rok 1994 Rok 1995 Rok 1996 Rok 1997 Rok 1998
Celkem stíháno osob 103 094 114 791 118 456 118 395 129 271
z toho:
děti 8 353 8 342 9 747 9 217 8 824
mladiství 17 302 13 269 13 392 11 125 10 549

Trestné činy spáchané,
dětmi (do 15 let)a mladistvými (15-18 let)


Č R 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999
Celková kriminalita 216 852 282 998 345 205 398 505 372 427 375 630 394 267 403 654 425 930 426 626
objasněno 83 237 94 115 108 380 126 442 129 540 151 842 162 929 169 177 185 093 193 354
objasněnost v % 38,4 33,3 31,4 31,7 34,8 40,42 41,32 41,91 43,46 45,32
z toho:
děti 4 091 5 805 6 911 8 280 8 053 10 322 12 059 12 086 11 999 12 464
mladiství 11 167 15 573 18 258 21 074 22 160 22 310 22 719 19 139 16 730 14 920

- násilné činy 17 812 18 715 18 571 19 820 20 177 21 712 22 825 23 223 23 464 23 228
z toho:
děti 289 431 368 557 754 939 1 334 1 339 1 276 1 486
mladiství 1 003 1 183 1 176 1 243 1 416 1 443 1 640 1 497 1 334 1 233


Použitá literatura: - Kriminalita mládeže a její prevence – Pavel Vantuch – Horizont 1984
- internet /WWW.mvcr.cz/statistiky/krim stat/2000/deti2.html
- internet /WWW.Ministerstvo%20vnitra soubory/detimlad.htm


Copyright © 1999 Ministerstvo vnitra České republiky




reagovat zde

 (21.07.2010 00:28:00, Jarda) Státní zastupitelství zdoláno :-))

V návaznosti na prohlášeni Bratislavské vysoké školy práva a UNINOVA o.p.s. si dovoluji informovat, že jsem obdržel odpověď na můj dotaz adresovaný Městskému státnímu zastupitelství v Praze, který se týkal vyřazení jedné z našich absolventek z výběrového řízení na místo právního čekatele.

Městská státní zástupkyně, JUDr. Jana Hercegová, mě informovala, že na základě podnětu proti rozhodnutí, který podala uchazečka, dospěla k závěru, že rozhodnutí o jejím vyřazení bylo nedůvodné. V odpovědi se uvádí, že absolvováním Bratislavské vysoké školy práva uchazečka splnila kvalifikační předpoklad vzdělání požadovaný § 17 odst. 1 zák. č. 283/1993 Sb., v platném znění, a to s ohledem na mezinárodní smlouvu mezi našim státem a Slovenskem, zveřejněnou pod č. 33/2011 Sb.m.s. S ohledem na uvedené bylo rozhodnutí o vyřazení z výběrového řízení zrušeno a uchazečce byl stanoven náhradní termín pro vykonání výběrového řízení.

V Praze dne 19. července 2010

JUDr. Bc. Tomáš Gřivna, Ph.D.

Bratislavská vysoká škola práva

Fakulta práva

Proděkan pro studijní programy uskutečňované v České republice
reagovat zde

 (16.08.2010 22:02:02, hans) Studium v Brně funguje od roku 2000 ale byla tam Univerzita Komenského a potom tuším od roku 2004 tam šla tahle škola. reagovat zde

 (09.11.2010 10:30:27, David Filípek) Dobrý den,
rád bych se tedy dozvěděl, zda-li studium na VŠ UNINOVA v praze je bezproblémové co se týče uznání v titulu ?

Děkuji

David Filípek reagovat zde
Email: dave.filipekseznamcz

 (18.11.2010 10:28:38, Ondrej) Pokud chceš pouze platit školné a mít nějaké info o právu, tak tuto školu studuj, pokud chceš být advokátem, tak se ji raději vyhni. Do advokátní komory s titulem z této školy absolventy nezapisují a pravděpodobně, pokud s tím škola nezačne něco dělat, tak zapisovat ani nebudou. reagovat zde

 (19.01.2011 16:09:26, Soptik) Jako uspesny absolvent (Mgr.) si dovolim jen dva postrehy. Jako na kazde skole je to o profesorech, stesti a o tom jak moc se chci naucit/ nebo jen udelat zkousku. A druha daleko dulezitejsi vec. CAK tj. ceska advokatni komora Vas nezapise, cekam na jakoukoliv info vice nez pul roku. Nekteri moji spoluzaci i vice nez rok. Pokud neverite, rad dodam info na preta22seznamcz ci znate nekoho kdo je zapsan (do dam i lahev konaku:-) tak se ozvete taky:-) Soptik reagovat zde
Email: preta22seznamcz

 (08.03.2011 08:55:10, Petr) A je to tady, CAK je oficialne proti zapisovani absolventu slovenskych skol, takze si nedelejte iluze. Dokonce navrhuje vyskrtnout i tech par co vzali jako koncipienty. Prikladam relevantni cast zapisu z posledniho zasedani predstavenstva CAK z 14. 2. 2011:

bod 6. - zápisy uchazečů se zahraničním vzděláním do seznamu advokátních koncipientů
Dr. Krym obsáhle informoval členy představenstva o problematice, která vzniká v souvislosti se zápisy uchazečů se zahraničním vzděláním do seznamu advokátních koncipientů. V součinnosti s předsedou se opakovaně snažil tuto problematiku projednat s ministrem školství, který však z důvodu pracovního zaneprázdnění sjednané termíny zrušil. Základním problémem je to, že na území ČR působí instituce, které zajišťují vzdělání, jehož obsahem je výuka právnických předmětů, avšak tyto subjekty nemají akreditaci k poskytování vzdělávání v oboru právo na našem území, případně je akreditace udělena pouze k poskytování vzdělání v bakalářském studijním programu. Dochází k obcházení zákona o vysokých školách tím, že tyto subjekty deklarují, že zprostředkovávají vzdělání pro zahraniční vysoké školy, které mají v domovském státě licenci pro výuku práva v magisterských studijních programech. Ve skutečnosti však licence opravňuje k výuce tamního práva a licence se nevztahuje k výuce českého práva v rozsahu, v jakém jí provádějí tuzemské vysoké školy. Licence byla navíc vydána s přihlédnutím k podmínkám, které musí školy splnit v domovském státě, včetně podmínek materiálních a zejména podmínku obsazení pedagogického sboru. Vzdělání v ČR pak ale neprovádějí zmíněné vysoké školy v právu domovského státu, ale přímo zmiňované subjekty zřízené podle českého práva se sídlem v ČR (společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a obecně prospěšné společnosti) vyučují české právo, výuku provádějí převážně čeští pedagogové, vše bez akreditace našeho ministerstva. Zahraniční vysoká škola pak vydá uchazeči vysokoškolský diplom. Zdůraznil, že žadatelé o zápis do seznamu koncipientů, kteří absolvovali popsané vzdělávání, urgují ČAK o zápis, případně o rozhodnutí. Pravdou je, že výbor ČAK pro srovnávací přezkum vzdělání získaného na zahraničních vysokých školách jedná o možnosti uznání vzdělání za srovnatelné již delší dobu, stanovení kritérií je však obtížné a očekával se také výsledek projednání věci s ministrem školství, k jednání však dosud nedošlo. Podle zákona ČAK nemá stanovenu žádnou lhůtu pro rozhodnutí, zápis do seznamu advokátních koncipientů rozhodnutím není a kterýkoliv z žadatelů se může obrátit na soud. V současné době probíhají dvě soudní řízení, v nichž dosud nebylo rozhodnuto.
K tomu dr. Macková doplňuje, že na území ČR působí čtyři státem povolené vysoké školy a na základě mezivládní úmluvy se Slovenskou republikou z roku 1992 se uznává vzdělání získané na slovenských státních vysokých školách. Problém vzniká u Bratislavské vysoké školy práva, která vydává diplomy na základě výuky prováděné o.p.s. Uninova, a to je převážná část žadatelů o zápis do seznamu advokátních koncipientů, o nichž dosud nebylo rozhodnuto. Pokud jde o BVŠP, vzniklo podezření, že prostřednictvím společnosti Uninova obchází tuzemské předpisy o vysokoškolské výuce. Další problém spatřuje dr. Macková v tom, že do účinnosti poslední novely zákona o advokacii z 31. 8. 2009 se někteří tito absolventi do seznamu advokátních koncipientů zapisovali. Přítomný dr. Hoke informoval o průběhu svého zastoupení ČAK před Obvodním soudem pro Prahu 1.
Neveřejná část.
Konec neveřejné části.
K tomu dr. Krym ještě dodává, že Vysoká škola ve Sládkovičově provozuje obdobnou praxi a využívá na územní ČR k výuce Bankovní institut vysoká škola, a.s.
V diskuzi vystoupil dr. Brož, který doporučuje v každém případě zjistit co nejrychleji stanovisko výboru, avšak podle jeho názoru může představenstvo rozhodnout i bez takového stanoviska, neboť výbor byl zřízen zejména pro rozhodování v individuálních záležitostech. Podle názoru dr. Brože ve výše uvedených případech nejsou splněny podmínky pro zápis a v každém případě je zde možnost soudního přezkumu takového postupu ČAK. Dr. Brož navrhuje v tomto duchu přezkoumat, zda již zapsaní uchazeči splňují podmínky pro splnění k připuštění k advokátním zkouškám.
Dr. Papež v diskuzi doporučuje v případě negativního rozhodnutí postupovat spravedlivě a dosud zapsaným koncipientům oznámit, že podmínky nesplňují.
Po obsáhlé diskuzi představenstvo jednomyslně rozhodlo o tom, že ukládá legislativnímu odboru ve spolupráci s tajemníkem, dr. Hokem a dr. Všetečkou zpracovat podkladový materiál pro dubnové zasedání představenstva. Tento materiál bude předložen SAK za účelem jeho projednání a na společném zasedání představenstev obou komor. Poté bude zaujato obecné stanovisko ČAK k této problematice. reagovat zde

 (19.03.2011 01:29:49, hynek) Jste v ***i reagovat zde

 (19.03.2011 18:17:31, hynek) ha ha ha ha ha ha reagovat zde

 (13.04.2011 19:24:44, Alena) Dobrý podvečer !!

Nemůžu si odpustit přidat sem svůj příspěvek. Po hodinové četbě vložených příspěvků jsem dospěla k názoru jako většina lidí, kteří zde UNINOVU obhajují. Prvním rokem navštěvuji nejmenovanou vysokou školu a musím podotknout, že nevidím jediný důvod, proč by lidé studující na UNINOVĚ měli být odsuzováni. Je to jen snad z toho důvodu, že se na této škole vyžaduje školné ? V minulých letech jsem naprosto odsuzovala soukromé školy a to jen z důvodu, že jsem měla mylné informace a myslela jsem, že opravdu se právnické vzdělání
( či jiné vzdělání ) dá koupit. Ano, určitě u některých škol to jde, ale teď si zde položte otázku. Neděje se toto i na ,,prestižních´´ státních školách ? Byla snad kauza státní
,, prestižní´´ školy Právnického vzdělání v Plzni bez dopadu na oné názory ??? A není to jediný případ, dle mého názoru se toto děje i na jiných školách, ale v Plzni to pouze prasklo. Lidí, kteří si myslí, že to tak chodí, je mi opravdu líto. Respektive, nemá se v budoucnu platit i státní škola ? To už tedy také nebude prestižní ? Trošku se prosím zamyslete.

Mám velmi dobrého kamaráda na Pr UK a musím říci, že některé zápočty jsou zde úplně zadarmo, respektive za účast. Těším se na den, kdy absolventi UNINOVY budou přezkoumáni, projdou a budou se činit svému povolání !!

S pozdravem

Alena K.

reagovat zde

 (14.04.2011 08:23:49, Nela) Dobrý den, zaslechla jsem, že VŠ Uninova má všechny předpoklady pro studium práva i akreditaci, ale obávám se, že po dokončení studia na této škole by mě nemusela příjmout advokátní komora. Přece jen, právníků je u nás mnoho a když už příjímají, tak ze škol jako je Univerzita Karlova.. reagovat zde
Email: rnelaseznamcz

 (21.04.2011 14:46:17, David Ondrejkovič) Aktuálně:

Dnešní stanovisko ČAK: http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=6877 reagovat zde
Email: david.ondrejkovicgmailcom

 (08.07.2011 18:52:18, Uli) Takže,moje dcera dnes dostala rozhodnutí o přijetí na Uninovu-práva.Maká v zahraničí,aby si na to vydělala...Asi škoda peněz a orientovat se jinde reagovat zde
Email: ursulaF4seznamcz

 (05.08.2011 08:17:41, David Ondrejkovič)
Včerejší rozhovory v Českém rozhlase na téma poboček zahraničních VŠ v ČR a jejich akreditace by konečně mohly dát odpověď na mnoho shora uvedených otázek a "oddělit zrno od plev" tak, aby absolventi kvalitních zahraničních soukromých škol (kterou PEUNI bezesporu je - viz výše vyjádření příslušných slovenských státních orgánů) neměly problém s uznáváním svého vzdělání. Nutno podotknout, že vedení zákonem posvěceného kartelu jménem ČAK na to stejně zřejmě nebude brát ohled, ale aspoň klesnou morálně ještě níže tím, že jim akreditační komise Ministerstva školství vyrazí zase nějaký ten argument z ruky.

Jeden rozhovor je zde: http://media.rozhlas.cz/_audio/2403527.mp3 a druhý zde: http://media.rozhlas.cz/_audio/2403142.mp3

Pokud se to někomu nechce celé poslouchat a spokojí se s mým výcucem, tak podstata spočívá v tom, že by nová právní úprava měla nařídit pobočkám zahraničních VŠ (pod sankcí v případě neuposlechnutí) registraci u českého Ministerstva školství a toto by pak mělo možnost ověřit kvalitu vzdělání na této škole. reagovat zde
Email: david.ondrejkovicgmailcom

 (05.08.2011 08:17:48, David Ondrejkovič)
Včerejší rozhovory v Českém rozhlase na téma poboček zahraničních VŠ v ČR a jejich akreditace by konečně mohly dát odpověď na mnoho shora uvedených otázek a "oddělit zrno od plev" tak, aby absolventi kvalitních zahraničních soukromých škol (kterou PEUNI bezesporu je - viz výše vyjádření příslušných slovenských státních orgánů) neměly problém s uznáváním svého vzdělání. Nutno podotknout, že vedení zákonem posvěceného kartelu jménem ČAK na to stejně zřejmě nebude brát ohled, ale aspoň klesnou morálně ještě níže tím, že jim akreditační komise Ministerstva školství vyrazí zase nějaký ten argument z ruky.

Jeden rozhovor je zde: http://media.rozhlas.cz/_audio/2403527.mp3 a druhý zde: http://media.rozhlas.cz/_audio/2403142.mp3

Pokud se to někomu nechce celé poslouchat a spokojí se s mým výcucem, tak podstata spočívá v tom, že by nová právní úprava měla nařídit pobočkám zahraničních VŠ (pod sankcí v případě neuposlechnutí) registraci u českého Ministerstva školství a toto by pak mělo možnost ověřit kvalitu vzdělání na této škole. reagovat zde
Email: david.ondrejkovicgmailcom

 (08.08.2011 11:11:45, Akademik) Tak kolegové, mám info, že MŠMT vydalo dne 14.7.2011 jednu z prvních nostrifikací absolventovi PEVŠ (dříve BVŠP): píše se v ní, že absolventovi dané školy se v ČR uznává diplom, titul, vzdělání v oboru právo a může vykonávat danou profesi. Podepsán Mgr.Jiří Nantl, LL.M. (nejedná se o žert, kopii dokumentu mám k dispozici)........ reagovat zde

 (11.08.2011 11:10:14, David Ondrejkovič)
Poslední informace z webu ČAK:

Doplňující informace k postoji ČAK při vyřizování žádostí o zápis absolventů zahraničních vysokých škol do seznamu advokátních koncipientů

Vzhledem k tomu, že stále panují nejasnosti o tom, jak ČAK bude vyřizovat žádosti o zápis absolventů zahraničních vysokých škol do seznamu advokátních koncipientů, doplňujeme informace vyvěšené na webových stránkách ČAK dne 23. 6. 2011 následovně:

• vzhledem k tomu, že právní řády jiných států a právní řád České republiky jsou v současné době již natolik odlišné, že studium práv v zahraničí nezaručuje dostatečnou znalost právního řádu České republiky, ČAK absolventy zahraničních vysokých škol do seznamu advokátních koncipientů zapisovat bez dalšího nebude

• není vyloučeno, že si absolventi zahraničních vysokých škol následně doplní své vzdělání studiem na vysokých školách v České republice v takovém rozsahu, že bude možné konstatovat znalost právního řádu České republiky ve stěžejních oborech práva. Pak by bylo možné takové absolventy zahraničních vysokých škol do seznamu advokátních koncipientů zapsat. Nicméně v takovém případě bude každá žádost posouzena zcela individuálně, a to jak co do obsahu, tak i co do rozsahu studia absolvovaného v zahraničí a studia absolvovaného v České republice. V žádném případě nevzniká po absolvování jakéhokoliv doplňujícího studia, ať již řádného či mimořádného, automatický nárok na zápis

• ČAK nebude zapisovat do seznamu advokátních koncipientů takové absolventy zahraničních vysokých škol, kteří zahraniční vysokou školu vystudovali zcela nebo z části na území České republiky v rozporu s ustanovením § 39 zák. č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a to ani v případě, že by si takové studium doplňovali. Toto ustanovení určuje oprávnění působit jako vysoká škola na území České republiky, odlišná od státních a veřejných škol, následovně:

„Právnická osoba, která má sídlo, svou ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území některého členského státu Evropské unie, nebo která byla zřízena nebo založena podle práva některého členského státu Evropské unie, je oprávněna působit jako soukromá vysoká škola, pokud jí ministerstvo (rozuměj MŠMT ČR) udělilo státní souhlas.“

• ČAK nebude zapisovat do seznamu advokátních koncipientů absolventy zahraničních vysokých škol, kteří neabsolvovali celé studium srovnatelné svým rozsahem se studiem na Českých vysokých školách v oboru právo (tj. navazující magisterské studium nenavazovalo na předcházející studium v oboru právo);

• ČAK i nadále bude zapisovat absolventy zahraničních vysokých škol, kteří splňují podmínky uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) a doloží požadavky podle § 35m odst. 1) zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, do seznamu evropských advokátů a absolventy zahraničních vysokých škol, kteří splňují podmínky uvedené v § 5a, 5b a § 5c téhož zákona, do seznamu advokátů.



JUDr. Ladislav Krym,
tajemník České advokátní komory
reagovat zde
Email: david.ondrejkovicgmailcom

 (19.09.2011 18:58:51, mirek) ale špatná škola nejsme takže aspon něco reagovat zde

 (22.09.2011 18:34:09, Lojza) http://ff.cuni.cz/IFORUM-10902.html mluví se o nás i hezky reagovat zde

 (27.09.2011 13:38:19, Adam) Zde přikládám info o novele Zákona o advokacii, kde se mimo jiné uvádí to, že studenti zahraničních (Slovenských) právních fakult budou posuzování individuálně. Tedy student z UNINOVY - neprojde. Popřípadě je zde možnost doplnění vzdělání na české PrF. Bohužel forma studia, délka, či způsob plnění tohoto požadavku není nikde okomentován.


Jednou možností tak teoreticky je vykonávání koncipientské praxe v SK, následná žádost o zapsání u Slovenské advokátní komory a následně pak žádost o zápis u ČAK jako tzv. usazený evropský advokát.

PODMÍNKY ZÁPISU DO SEZNAMU ADVOKÁTŮ

Zásadní věcnou změnou prošla podmínka právnického vysokoškolského vzdělání pro zápis do seznamu advokátů a advokátních koncipientů. Novela výslovně stanoví, že právnické vzdělání získané jinak než studiem v rámci magisterského studijního programu v oboru právo na vysoké škole v České republice (tj. např. studiem v zahraničí) musí svým obsahem a rozsahem odpovídat vzdělání získanému studiem v magisterském studijním programu v oboru právo na vysoké škole v České republice. Jedná se především o dostatečné znalosti právního řádu České republiky a práva EU/ES, které jsou nezbytným předpokladem pro řádný výkon advokacie v České republice. Tyto znalosti nelze dodatečně získat nebo doplnit výkonem právní praxe advokátního koncipienta, neboť jejím smyslem není nahradit vysokoškolské studium, ale příprava na povolání advokáta, tedy zejména získání praktických znalostí a dovedností pro aplikaci právních předpisů při poskytování právních služeb.
Je nezpochybnitelné, že bez předchozího odpovídajícího právnického vzdělání nelze právní praxi advokátního koncipienta (natož advokáta!) dostatečně kvalifikovaně vykonávat. Právní praxe přímo navazuje na znalosti získané na vysoké škole a prohlubuje je tak, aby byl koncipient po složení advokátních zkoušek plně připraven poskytovat právní služby jako advokát. Tato změna je důsledkem neblahé praxe při nostrifikaci některých zahraničních vysokoškolských vzdělání, kdy byla (a do budoucna jistě i budou) uznávána za rovnocenná i taková zahraniční vzdělání, která se ani zdaleka neblíží svým obsahem a rozsahem vzdělání poskytovanému tuzemskými právnickými fakultami.
Podmínkou pro zápis do seznamu advokátů a advokátních koncipientů tak bude dosažení vysokoškolského vzdělání odpovídající kvality, nikoli formalistické předložení nostrifikace zahraničního diplomu. Při zápisu do seznamu advokátních koncipientů (a obdobně při zápisu do seznamu advokátů) bude tedy Česká advokátní komora nově zkoumat, zda doložené vzdělání odpovídá svým rozsahem a obsahem vzdělání, kterého dosahují absolventi tuzemských právnických fakult. Nebude se pochopitelně jednat o rozhodování ve správním řízení – systém posuzování splnění podmínek pro zápis do příslušného seznamu zůstává stejný, tj. žadatel o zápis musí prokázat splnění všech podmínek včetně dosažení vysokoškolského vzdělání odpovídajícího rozsahu a obsahu, přičemž při splnění těchto podmínek má právní nárok na zápis do příslušného seznamu. V případě odmítnutí zápisu do seznamu v důsledku nesplnění podmínky obsahu a rozsahu vysokoškolského vzdělání tedy nepřichází v úvahu žádný opravný prostředek ani správní žaloba; neúspěšný uchazeč se však může domáhat zápisu do seznamu žalobou podanou k soudu v rámci občanského soudního řízení (§ 55b zákona o advokacii). reagovat zde
Email: adam.michalekymailcom

 (09.10.2011 19:06:38, David Ondrejkovič)

Citát:

".......měli jsme tam i zástupce z Panevropské vysoké školy z Bratislavy, což je soukromá vysoká škola, která má pobočku v Brně, v Praze i v Ostravě. A zajímavé ve slovenských poměrech je, že má akreditaci jak k magisterskému studijnímu programu, tak k doktorskému a možné je i habilitační řízení a jmenovací řízení, na rozdíl například od Právnické fakulty Univerzity Komenského, veřejnoprávní vysoké školy, která akreditaci v oboru trestního práva ke všem stupňům ztratila, má akreditaci pouze k magisterskému studijnímu programu. Je to dynamicky se rozvíjející soukromá vysoká škola, která splnila podmínky akreditačního řízení lépe, nežli veřejnoprávní."

Je to odsud: http://ff.cuni.cz/IFORUM-10902.html (poslední odstavec)

reagovat zde
Email: david.ondrejkovicgmailcz

 (04.12.2011 07:56:54, ARRA) Ranking fakúlt vysokých škôl v SR na základe porovnania ukazovateľov kvantity a kvality vzdelávania a výskumu - Akademická rankingová a ratingová agentúra (ARRA),
november 2011:
http://www.arra.sk/sites/arra.sk/files/arra_sprava_2011.pdf
Právnické fakulty viz str. 32 - 33 reagovat zde

 (02.03.2012 21:02:26, Pája) Stanovisko Ministerstva spravedlnosti ČR ke kvalifikačnímu předpokladu vysokoškolského právnického vzdělání pro přístup k právnickým profesím:
http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=8163
http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=398&d =321108
Tak nejen Advokátní komota, ale už i Ministerstvo spravedlnosti ....
Má ještě smysl studovat právo na slovenské VŠ? Jak se k tomuto stanovisku postaví funkcionáři UNINOVA? reagovat zde

 (18.04.2012 13:41:12, elf) Není zde napsaný k věci nic.Nikdo zde nenapsal,že se neuznávájí slovenské VŠ.Smysl studovat má vždycky.Pokud si na to někdo dokonce vydělá tak mě to vůbec nevadí.Podle mě se zde jedná o jasnou diskriminaci.Ta škola špatná neni. reagovat zde

 (10.06.2012 19:00:14, elf) Je to diskriminace.Tato škola má v současnosti 5 fakult a na třech přiznané habilitační řízení a řízení ke jmenování profesorem včetně té fakulty práva.Tyhle stupně nemá ani právnická fakulta v Olomouci a o Plzni ani nemluvím.Podle mě to špatná škola neni.Je to jen strach z konkurence.A odborníci tuhle školu chválí viz prof. Jelínek http://ff.cuni.cz/IFORUM-10902.html reagovat zde

 (12.09.2012 21:33:13, Týna) Je tu nějaký současný student ??????? reagovat zde
Email: Blontynagmailcom

 (25.10.2012 15:17:49, Dejv) Dobrý den.
Jen bych se chtěl v krátkosti vložit do této diskuse. Ještě před nedávnem jsem zde hledal nějaké informace o škole a trošku sem váhal. Nakonec sem se rozhodl se zůčasnit přijímacího řízení. Naštěstí se mi podařilo se dostat na Fakultu práva PEVŠ.
A nemohu si stěžovat. Úroveň pedagogů je z 90% srovnatelná s PF UK. Co jsem tak brouzdal po internetu a zjišťoval si něco o místním sboru tak jsem zjistil že je tu 5 profesorů z PF UK, jeden ze západočeské a jeden z Masarykovy univerzity.
Jsou to přivětiví a milí profesoři a jde vidět že ta motivace vyučovat tady opravdu je.
Teď zrovna sedím na přednášce Římského práva kterou přednáší Jan Šejdl z PF UK a David Falada.
Všechny kteří váhají jestli ano nebo ne za sebe doporučuju
Hezký den reagovat zde

 (02.11.2012 10:14:26, Klára13) Ahoj, mohl by mi tady někdo prosím popsat jak probíhají přijímačky? Případně poradit nějakou literaturu, jak se na ně připravit... ...a otázka poslední nějaký výsledky přijímacího řízení, kolik se hlásilo, kolik brali??? díííkyy :-) reagovat zde

 (21.11.2012 20:21:12, Mar) Na stránkách České advokátní komory byl dne 18.10.2012 zveřejněn článek: Odmítnutí zapsání absolventa PEVŠ do seznamu advokátních koncipientů potvrzeno odvolacím soudem, http://www.cak.cz/scripts/detail.php?id=10183 .
Nemáte, prosím, k tomu někdo nějaké bližší informace (nejlépe text toho rozsudku)?
Předem děkuji. reagovat zde

 (21.02.2013 22:10:41, jenik) Jen by mě zajímalo, proč lidi chodí na soukromé právnické školy. Platí za to, (podle nich samotných) je to stejně náročné jao veřejné a nakonec pak stejně nemůžou soudit, dělat v advokacii, exekutora... A prosím neříkejte mi, že soukr. školy nejsou tak "komunistický" jako státní reagovat zde