
S jakou vizí se ujímáte vedení České zemědělské univerzity?
Mým hlavním volebním heslem byla a nadále klíčovou vizí v pozici rektora zůstává „silná a sebevědomá univerzita“. Tuto vizi naplňují nejen spokojení studenti a zaměstnanci, nejen kvalitní vzdělávací a výzkumná činnost univerzity nebo její účinná propagace, ale v poslední době bohužel stále aktuálnější potřeba hájit zájmy ČZU navenek.
Ve většině případů táhnou veřejné vysoké školy za jeden provaz. Jsou pak ale problémové oblasti, kde jsou logicky soupeři. Každoroční úpravy pravidel rozdělování financí mezi univerzitami jsou toho typickou ukázkou. V poslední době lze sledovat tendence vymezit některé významné české univerzity nad rámec dosavadních pravidel. V loňském roce vznikl segment pěti univerzit, pro něž se pevně vyhradila část rozpočtu veřejných vysokých škol. V nedávném rozhovoru časopisu Týden s rektorem Bekem z Masarykovy univerzity zaznívá idea pouhých šesti univerzit, kde by bylo možné studovat doktorské programy. To už jsou velmi nebezpečné úvahy nejen pro ČZU, ale pro celé naše vysoké školství. Sebevědomá a silná univerzita se musí vůči takovým pokusům jasně vymezit. Jsme na to dostatečně velká univerzita, to nikdo nezpochybňuje. Musíme však patřit mezi nejvýznamnější univerzity i z hlediska kvality. Taková pozice je pak stabilní.
Význam univerzity se v posledku měří její kvalitou. Jaká kritéria kvality budete mít na zřeteli především?
Pokud jde o tvůrčí činnost, tam jsou kvalitativní kritéria poměrně zřetelně definována. Ano, i u nich dochází k neustálé proměně, ale to hlavní zůstává: kvalitní výzkum, jeho prezentace v kvalitních publikacích nebo úspěšná komercializace a dostatek finančních prostředků na rozvoj. Je nutné si uvědomit, že trendy ve výzkumu a jeho hodnocení míří naprosto jistě k excelenci. Počet výstupů se v posledních letech stává druhořadým. Na nedávném sněmu Akademie věd ČR zazněla tato slova: „Ve sportu kromě mistrovství světa existuje třeba i okresní přebor. Věda zná jen jednu ligu – tu světovou…“.
A ve vzdělávací činnosti?
Tady vidím jako hlavní výzvu pro ČZU další podporu internacionalizace. V tomto ohledu jsme v minulé době udělali velký pokrok, ale oproti významným evropským univerzitám jakými jsou například BOKU nebo Wageningen ještě máme rezervy. Ano, například tyto špičkové univerzity musí být měřítkem našeho vývoje. Musíme dále zvyšovat počty i zvětšovat délku příjezdů zahraničních a výjezdů našich studentů. Intenzivnější by měly být i zahraniční aktivity našich zaměstnanců. Více by k nám měli jezdit významní zahraniční odborníci. Přednášet, jako členové komisí, nebo jako naši noví zaměstnanci. Všichni jsme určitě měli možnost zažít zásadní proměnu studenta nebo mladého asistenta, který se vrátí z alespoň půlroční stáže na zahraniční univerzitě.
V čem navážete na svého předchůdce?
Určitě hodlám navázat na většinu aktivit profesora Balíka a jeho týmu. To je v zájmu univerzity. Jsem rád, že bývalé vedení průběžně otáčelo kormidlem směrem ke kvalitě. Hodláme tento kurz držet a mírně jej korigovat s ohledem na proměnlivost kritérií hodnocení vzdělávací a výzkumné činnosti univerzit.
Poprvé v novodobé historii univerzity je rektorem zástupce jiné fakulty než PEF a FAPPZ, jak se to odrazí na vedení univerzity?
Tento fakt není pro způsob vedení důležitý. Domnívám se, že mnohem více se do stylu vedení promítá povaha a řídící schopnosti rektora a dalších členů vedení.
Pane rektore, s jakými pocity se ujímáte vedení univerzity, na niž jste se kdysi hlásil a úspěšně ji vystudoval?
Už kdysi při výběru vysoké školy jsem dal přednost Suchdolu před jinými možnostmi. Tehdy Vysoká škola zemědělská byla moje první volba, další školy jsem měl jako zálohu. Od dětství mě fascinují aplikované obory spojené s krajinou, s půdou… Jako celá řada zaměstnanců naší univerzity jsem „srdcař“. Mám to tady rád. Skutečnost, že jsem se stal rektorem naší univerzity, mě i z tohoto důvodu ohromně zavazuje.
Email: beranekrektoratczucz