Otevřel jsem oči a ucítil vůni čerstvýho chleba, upraženýho kafe a vajíček se slaninou. Než jsem se stačil posadit na posteli, do pokoje vešla Lenka oblečená jen v mojí košili. Položila na postel tác se snídaní. „Chceš ještě vymačkat džus?“ pohlédla na mě svýma obrovskýma kukadlama. Kývnul jsem. „A ty fakt chodíš na NEWTON College?“ „No jasně.“ Okamžitě omdlela.Vylítnul jsem z baráku za deset minut přednáška, metro zavíralo dveře a jednomu klukovi, co ho doběh na poslední chvíli, vypadla z kapsy na zem tisícovka. Válela se na peroně a než sem se pro ni stačil ohnout, jako zázrakem přijížděl další vlak. Sbalil jsem litra do kapsy a nastoupil. Kéž by tak u výlezu na Václaváku nebyly schody ale eskalátor, abych to stihnul.
Vystoupil jsem z metra a na pár vteřin zůstal zírat. Ty eskalátory tam někdo přes noc postavil! Vyjel jsem ven a rozmýšlel, kudy to bude nejrychlejší. Najednou mi k nohám pomalu přifrčel skateboard. Nikdo se k němu nehlásil. Naskočil jsem na něj a během minuty stál před školou. Dveře se samy otevřely a já se po duze sklouznul do prvního patra.
Pozdravil jsem George Clooneyho, co u nás zrovna natáčí novou reklamu, poplácal po zadku jednorožce, kterýho máme na chodbě jen tak pro zlepšení nálady a vpadnul do třídy. „Vííííteeeeeeej Martineeeee“ zazpíval mi na uvítanou černošskej gospel stojící vzadu třídy a za vteřinu ke katedře nakráčel profesor Johnny Depp. Pustil nám svůj nový film jako formu výuky angličtiny a po skončení si s námi s každým udělal selfie. Pak odjel přednášet do naší druhý pobočky v centru Brna.
Po přednášce jsem se na chodbě srazil s kamarádem. „Tak co, jaká byla včera party?“ „Řekl jsem na baru jedný holce, že studuju tady a hned se mnou odešla domu. Co ty?“ „Já sem včera dostal nabídku dělat poradce Baracku Obamovi.“ „To je super, gratuluju, vezmeš to?“ „Spíš ne, ozvali se taky Angela a Francois, já nemusím ty zaoceánský lety.“ „Jasný, to chápu,“ odvětil jsem, mrknul na George Clooneyho, co pořád stál na tý chodbě a on mi přinesl šálek espressa. Než mi začala další přednáška, zaskočil jsem do kabinetu zahrát si s profesorama pár levelů Call of Duty, sklouznul po duze do přízemí a poprosil Zdeňka Pohlreicha, co zrovna postával v koutě a neměl do čeho píchnout, jestli by neměl něco k snědku.
Zdeněk sáhnul do batohu a podal mi hovězí líčka s kaší. Sakra, už to nestihnu sníst, mám další přednášku. Vpadnul jsem do třídy a Bill Gates za katedrou se na mě usmál. „Klidně si ty líčka sněz Martine,“ řekl mi plynulou češtinou. A tak sem zbaštil líčka a ťukal do notebooku poznámky o managementu Microsoftu. Bill na konci zdůraznil, že je nadšenej z naší školy, že narozdíl od jinejch soukromejch vejšek po něm nikdo nechtěl přednášku na téma Jak si šikovně koupit titul, a že zkoušku nám rozhodně nedá zadara ani za peníze. Těch má prej už plný zuby. Po přednášce sem hodil brašnu přes rameno a chystal se domů. To byste nevěřili, do koho sem vrazil ve dveřích školy. Jo, Elvis Presley. Tak takovej den sem eště nezažil.
Samozřejmě, že kecám. Takovýhle dny na NEWTON College zažíváme všichni pořád. U nás totiž není škola jenom o učení. Prožij to taky.
Přečti si více o NEWTON College a staň se jedním z nás!
