Na vysoké škole nám nikdo tisíckrát neopakuje, dokdy musíme napsat seminárky a odevzdat projekty, jako to dělaly učitelky na středních. Když prošvihneme deadline může to znamenat zhoršené hodnocení či neukončení daného předmětu. Říkáte si, že není možné nosit všechno v hlavě? Je to obtížné, a právě proto se vyplatí mít pomocníky.

Diář: Malý zápisník, do kterého poznačíme všechny důležité události. Můžeme si do něj zaznamenat úkol na příští hodinu, datum zkoušky, kdy máme rande, prostě jakékoliv plány. Většinou díky němu také zjistíme, kdo má svátek.

Výhody: Jednoznačně přehlednost, vidíme, co nás vše čeká v daném dni, týdnu, případně měsíci. Ve chvílích nudy si do něj můžeme kreslit.

Rizika: Občas se stává, že si něco zapíšeme, ale pak diář třeba tři dny neotevřeme a sami si na danou událost nevzpomeneme, proto je potřeba jej kontrolovat důsledněji. Když ho necháváme doma, tak nám také není moc platný.


Upomínky v mobilu: Důležité věci můžeme zaznamenat rovněž do svého telefonu. Často lze zvolit zvukové upozornění, které zazní v přesně zvolený čas.

Výhody: Praktičnost, protože mobil nosíme většinou neustále s sebou. Pokud ho už s sebou máme, tak je nepravděpodobné, že bychom na upozornění nereagovali a na úkol zapomněli.

Rizika: Hlasité upozornění se může ozvat v nevhodnou chvíli a způsobit trable. (Pro mě) menší přehlednost než u papírového diáře.


Nalepené lístečky: Někteří si povinnosti zapisují na malé papírky, které připevní na první stránku sešitu, na pracovní stůl, ledničku, zrcadlo, zkrátka někam, aby je měli na očích.
Výhody: Při malém počtu úkolů přehlednost, pokud mám tři úkoly napsané pod sebou, vše je jasné, po splnění je mohu postupně odškrtávat a poté zahodit. Když rozmístíme papírové připomínky s jedním úkolem na víc míst, je pravděpodobné, že na ně narazíme a to, co nám přikazuje, splníme.

Rizika: Lísteček může ulétnout, někdo jiný jej může omylem odstranit. Při velkém počtu úloh může výsledek vypadat chaoticky.

Nejlepší je vyzkoušet všechny varianty a najít si tu, která vám nejvíce vyhovuje. Různé přístupy lze samozřejmě kombinovat. Od věci není ani vytvořit si rituál aneb každý den přemýšlet o povinnostech, které vás čekají ve stejný čas. Je jedno, jestli je to rekapitulace úkolů na další den večer před spaním nebo ráno po snídani či v dopravních prostředcích. Důležité je také roztřídit denní položky podle významnost, u něčeho zpoždění o jediný den představuje problém (odevzdání školních prací, přání k narozeninám) u jiných záležitostí (umytí nádobí) to není taková katastrofa.

Když všechny pomůcky selžou a přece jen na něco zapomeneme, měli bychom se omluvit. Nikdo není dokonalý.

Email: katsafarovagmailcom