V článku se potýkám s otázkou, jaké jsou v posledních letech trendy ve vysokoškolském studiu a jaké obory jsou progresivní, výdělečné, je vhodné je studovat. Část tohoto článku použilo Právo ve své příloze o Vysokých školách 13.1.2011.

Obecnými trendy je nárůst počtu uchazečů (i přesto že počet absolventů středních škol stagnuje, nebo neroste takovým tempem) a snaha řady studentů studovat kombinovanou či distanční formou – tj. např. při zaměstnání. Také řada státních úřadů zvýšila v posledních letech kvalifikační požadavky na své zaměstnance, kteří se tedy nově hlásí ke studiu. Tabulka přijatých do VŠ studia v několika posledních letech (zdroj ÚIV).

Vyplatí se studovat takové obory, ve kterých člověk najde uplatnění a práci i za 5 let, tedy po době, kterou studium trvá, protože při práci v oboru studia je zaměstnanec kvalifikovaný, a kvalifikace je základním předpokladem pro dobré finanční ohodnocení. Mezi dosud nevyčerpané obory patří informační technologie (sítě, programování, zabezpečovací systémy apod.) - mezinárodní firmy budují ve střední Evropě své zastoupení a hledají schopné mladé lidi. Češi jsou v některých oborech známí i ve světě. Např. kvalitní antivirové programy.

Moderní technologie a výzkum je další progresivní oblast – nadšenci mohou studovat nejmodernější nanotechnogie a vlákna (obory v Liberci) nebo třeba experimentovat s jadernou fúzí (Praha). Pokud v těchto oblastech dojde k nějakým významným objevům a patentům, bude to mimořádně lukrativní pro firmy jak v dopravě, tak v oblékání. V módě jsou i robotické technologie (slouží k automatizaci výroby-např. v automobilkách a jinde ve strojírenství, ale objevují se třeba i robotické vysavače které vysávají v pokoji samy a díky senzorům se vyhýbají překážkám).

Vyplatí se dělat, co moc lidí neumí. Máme rovněž špičková pracoviště na vývoj léků, farmacie (Hradec Králové) je jedinou Mgr. fakultou pro lékárníky. Finanční ohodnocení absolventů je poměrně vysoké.

Odvětví s omezeným vstupem (a tedy potenciálně vysokými výdělky) jsou např. soudní znalci, oceňovači podniků a majetku, notáři, advokáti, auditoři, daňoví poradci apod.

Vyplatí se studovat v oboru jenž uchazeče baví. Aby u studia vydržel, a vlastní zájem je hlavním motorem k tomu, být v něm opravdu dobrý. A když je někdo opravdu dobrý, je ceněn ať jde o jakýkoliv obor. Je lepší být dobrým chemikem než podprůměrným ekonomem.

Ekonomie a všechny její příbuzné odvětví byla v minulém desetiletí velmi progresivní, ekonomickou fakultu má téměř každé větší univerzitní město, je též řada soukromých škol v tomto oboru. Řeklo by se, ekonomů je již přespříliš, ale opět zde záleží na tom, kde se člověk uchytí – studium ekonomických oborů dává široký základ pro možné uplatnění. Pro práci v jednotlivých oborech je nutné se dále specializovat.

Škola není všechno.. Zeptal jsem se kolegů po práci, abych se inspiroval, která vysoká škola je nejlepší, kterou doporučují.. Někdo zarytě mlčel, jen jedna kolegyně na tuto těžkou a subjektivní otázku suverénně zareagovala: škola života. Škola je tedy základ, který je třeba dále rozvíjet, a přimíchat k ní osobní snahu, píli, invenci a možná i šarm.

Dobře placené jsou kreativní pozice (s vysokou myšlenkovou přidanou hodnotou) v marketingu, na to je dobré navázat počítačovou grafiku a design, příp. tvorbu webových stránek a prezentací. Vysoké výdělky mívají obchodní zástupci obecně (mají ve výdělku motivační složku za uskutečněné obchody) - i to je ovšem umění, ke kterému se nehodí každý.

Studium jazyků. S naším vstupem do EU a s příchodem mnoha mezinárodních společností za levnější pracovní silou do ČR jsou jazyky stále důležitější. Téměř všichni dnešní mladí lidé po střední škole umějí minimálně jeden světový jazyk na střední úrovni (jsou schopni se domluvit v obecné rovině a např. poradit cizinci cestu, pobavit se jednoduchým způsobem o názorech na nějakou věc). Ale je třeba si uvědomit, že samotný jazyk nestačí – pokud tedy nejde přímo o tlumočení či překladatelství. Je nutné to zkombinovat se získáním dalších znalostí a schopností , o které budou cizí společnosti stát. Poměrně vhodné se tedy zdají být obory kombinující např. angličtinu (resp. němčinu) a ekonomii, angličtinu a cestovní ruch apod. Opět zde platí, že čím méně lidí to umí, tím lepší ohodnocení, je tedy dobré připomenout světové jazyky Francouzštinu, Španělštinu, opět se v obchodním světě vracející Ruštinu. Specialitou jsou méně obvyklé jazyky typu skandinávských nebo východoasijských.

Z výše popisovaných oblastí je vidět, že jde většinou o služby . Takový je dlouhodobý trend – sféra služeb se rozvíjí rychleji než výrobní. Je ale třeba říct, že stále budou potřeba lidé s technickým vzděláním, kteří umějí počítat, kteří dokáží stavět silnice a mosty, domy které jsou zajímavé, ale přesto mají dobrou statiku (strojírenství, stavebnictví).

V posledních letech jsme svědky trendu humanitních studií , na psychologii či právech je 10x více uchazečů než přijatých, zatímco na technických a matematických oborech vypisují druhá kola přijímacích řízení, na některé fakulty (jaderná ČVUT, strojní v Liberci) přijímají bez přijímaček, jinde na užitečné obory spojující informatiku s ekonomií ( např. informatika na VŠE) stačí k přijetí relativně nízký počet bodů. Na Matfyzu vypisují zajímavé obory finanční matematika, pojistná matematika, které jsou vhodné pro důležité matematické pozice v bankovnictví a pojišťovnictví (prezenční i kombinované studium).

Ve výčtu zajímavých oborů by se dalo pokračovat, a jejich výběr může být subjektivní, zanechám tedy toho.

Neboj se jít studovat. Neboj se svých nápadů a snů. Studium VŠ ti někdy dokáže předložit oblasti, které tě zaujmou, a ani jsi o nich nevěděl(a) (někdy je zase předloží středoškolákovi samotný život, a tak se rozhodne jít studovat zajímavý VŠ obor později). V navazujícím magisterském studiu se můžeš hlouběji specializovat, a také získat i další kvalifikace než jen hlavní obor (v několika posledních letech - viz tabulka v úvodu - ubylo výrazně pětiletých oborů , místo toho přicházejí bakalářské, navazující magisterské, které umožňují větší variabilitu studia).

-- Dobrý výběr oboru ti přeje Vejška.cz --

Email: radek.lexavejskacz